Páté výročí sociální reformy
V těchto dnech tomu je pět let, co v berlínském dómu prezentoval manažer Volkswagenwerku Peter Hartz svých třináct "inovačních modulů", kterými chtěla jeho komise udělat revoluci na německém pracovním trhu.
Bylo příhodné Hartzovu zprávu prezentovat v kostele, protože její text byl přímo svatým příslibem. Na 343 stranách bylo slíbeno, jak se počet čtyř milionů nezaměstnaných sníží o polovinu, a to dokonce za tři roky. Hartz tenkrát ubezpečoval, že má všechno "pragmaticky propočítáno", takže se možná podaří vybudovat ještě více pracovních míst, protože ve východní části země nejsou spočítané. Též pro veřejné rozpočty měl nejlepší zprávy. Nejpozději od roku 2005 se podaří uspořit ročně 19,5 miliardy euro v důsledku nového trendu, který bude směřovat k plné zaměstnanosti.
Spolkový kancléř Gerhard Schröder tehdy neviděl žádný důvod, aby o těchto faktech zapochyboval. Jeho rudozelená vláda akceptovala reformní návrhy patnáctičlenné Hartzovy komise a proti hlasům opozice prosadila ve spolkovém sněmu tzv. Hartz I a II, které zostřily podmínky pro nezaměstnané a zvýšily počet přechodných zaměstnání. V prosinci téhož roku bylo dosaženo smírčí dohody se spolkovou radou, ovládanou opozicí, takže přijatý balík zákonů vstoupil 1. lednem 2003 v platnost. V říjnu pak byl opět rudozelenou většinou v Bundestagu přijat tzv. Hartz III a IV, který reorganizoval spolkové zařízení pro práci a sloučil dávky v nezaměstnanosti se sociální výpomocí.
Po složitých jednáních s oponující spolkovou radou sice první část zákona prošla s platností od ledna 2004, druhá však musela být o rok odložena, protože nebylo vyjasněno její financování. V létě téhož roku na protest proti těmto zákonům došlo zejména ve východní části země k velkým demonstracím, kdy pod stejnými hesly z roku 1989 "My jsme národ" vyšlo do ulic na sto tisíc demonstrantů. Přesto prvního ledna 2005 vstoupila čtvrtá část zákonů v platnost. 2,8 milionů lidí obdrželo dávky v nezaměstnanosti na úrovni sociální výpomoci, což činilo na západě 345 euro a na východě 331 euro.
Dávky byly srovnány až v následujícím roce. Samotný autor zákonů Peter Hartz byl v únoru letošního roku odsouzen k dvouletému podmíněnému trestu a pokutě 567 tisíc euro, protože se zapletl do aféry s podplácením ve Volkswagenwerku. Vyšlo přitom najevo, že v 44 případech došlo k zpronevěře, při které vznikly škody ve výši 2,6 milionů euro. Posledním dopadem zákona nesoucího jeho jméno, bylo zvýšení podpory o 0,54 procenta, což činilo dvě eura.
Zatím však počet nezaměstnaných neklesl na dva miliony a minulý měsíc bylo stále bez práce téměř čtyři miliony osob, přestože konjunktura dosahuje vrcholu. Avšak i ostatní Hartzovy ideje byly nereálné, jak se ukázalo v případě šesti milionů "profesionálů národa", kteří měli vybudovat nová pracovní místa. Vyzvaných 53 tisíc farářů, téměř dva miliony podnikatelů a přes 500 tisíc společností nebyli schopni úkol splnit. A podniky o to neměly ani zájem.
V současné době by mělo tedy 347 euro měsíčně plus výdaje za bydlení stačit k životu, o čemž začínají pochybovat i strany, které Hartzovy reformy schvalovaly. Šéf Zelených Reinhard Bütikofer říká, že skutečné výdaje leží mezi 390 a 450 euro. Rovněž sociálně demokratický ministr práce Franz Müntefering chce nyní přezkoumat, zda by dávky pro nezaměstnané neměly vzrůst. V křesťansko-demokratické CDU se hovoří o tom, zda by se kvůli vzrůstajícím cenám nemělzákon upravit. Humanitární organizace již několik let upozorňují, že by se podpora měla zvýšit nejméně o pětinu.
Samotné Hartzovy reformy vyvolaly v Německu obavy o budoucnost širokých vrstev obyvatel. V bohaté západní části sdílí tyto obavy téměř 95% obyvatel, ve východní něco méně než 90%. Z toho více jak dvě třetiny se konkrétně obávají, že se stanou příjemci této podpory. V důsledku toho, že pracovní úřady se změnily v agentury, nezaměstnaní v zákazníky a poradenská místa v jobcentra, je stále více lidí přesvědčeno, že došlo ke vzniku technokratických monster. Připomínají samospasitelné projekty, které však ve skutečnosti zůstaly trčet v byrokratismu. Protože téměř 80 procent obyvatel vidí v budoucnosti velmi málo šancí pro své děti, rostou radikální postoje. Podle nové studie bylo zjištěno, že po zavedení Hartz IV dosáhl počet chudých dětí nového vrcholu. Podle spolkové agentury práce bylo zjištěno, že skoro dva miliony dětí do 15 let žije v rodinách odkázaných na podporu Hartze IV. Ministr sociálních věcí za CDU v Porýní-Vestfálsku Karl-Josef Laumann upozornil, že rostoucí chudoba dětí souvisí s nezaměstnaností rodičů a vyslovil se pro zvýšenou podporu těchto rodin. Podle posledních informací Müntefering a spolková ministryně pro rodinu za CDU Ursula von der Leyenová připravují reformu týkající se přídavků pro děti. Představitel sociálně demokratické levice Rudolf Dressler prohlásil v Deutschlandfunku, že "SPD ztratila svou sociální kompetenci a není připravena ani napravit omyly, kterých se dopustila". Jak ukázaly průzkumy, z toho nyní těží především Strana levice vzniklá sloučením postkomunistické Strany demokratického socialismu a Lafontainových levicových sociálních demokratů, pro kterou by nyní hlasovalo 13 procent voličů.
Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor

Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.