Parlamentní volby v Makedonii

V následujících parlamentních volbách pak postkomunisté porazili do tehdy vládnoucí nacionalisty a do parlamentu ve Skopji se dostala strana bývalých bojovníků makedonské UČK, nazvaná Demokratická unie pro integraci Albánců.

Příští týden, pátého července budou obyvatelé Makedonie volit znovu. A předvolební týdny rozhodně nelze označit za klidné. Zemi která usiluje o vstup do NATO a Evropské unie čeká nejednoduché klání. A to nejen mezi vládnoucími postkomunisty a nacionalisty, ale také mezi slovanskými Makedonci, kteří představují 66 procent obyvatelstva, ale očekáván je také střet mezi nimi a místními Albánci, kteří představují zhruba čtvrtinu populace.

Volební kampaň probíhá divoce. Ve Skopji se během vyvěšování plakátů porvali stoupenci postkomunistů se zastánci nacionalistické Vnitřní makedonské revoluční organizace. Jen tak mimochodem, její člen Vlado Georgiev spáchal za pomoci chorvatských Ustašovců 9. října 1934 v Marseille úspěšný atentát na jugoslávského krále Aleksandra Karadžordževiče a šéfa francouzské diplomacie Louise Barthoua. Ale zpět do Makedonie. Kromě v uvozovkách "plakátové" bitky se ke slovu dostaly i samopaly Kalašnikov. Představitelé obou rivalských seskupení z nich stříleli do vzduchu. Naštěstí tentokrát nikdo nebyl zraněn.

Ještě horší bylo předvolební soupeření dvou hlavních albánských stran Demokratické unie pro integraci a panalbánské Demokratické strany Albánců. Do oken sídel obou stran létaly a vybuchovaly ruční granáty. Stoupenci albánských nacionalistů z DPA se nemohli dostat do budovy soupeřící Demokratické unie pro integraci a tak při vstupu do sídla strany použili buldozer.

Pokud by mezi slovanskými Makedonci a Albánci zvítězili nacionalisté, znamenalo by to pravděpodobně obnovení národnostního konfliktu. Ani použití zbraní nelze vyloučit. Předvolební průzkumy bohužel takovému výsledku napovídají. Makedonští nacionalisté odmítají dohodu s Albánci, která umožnila v oblastech, kde tvoří alespoň 20 procent populace používání albánštiny jako druhého úředního jazyka. Albánci kteří na západě země přestavují většinu zase žádají širokou autonomii.

Hrozí také nebezpečí, že by se konflikt mohl rozšířit do sousedního Kosova, které je pod správou OSN a kde Albánci tvoří 90 procent obyvatelstva. Sloučení s Kosovem je také jeden z výhledových cílů Albánců z Demokratické strany.

Mezinárodní společenství vyzývá ke klidu. Bojí se rozšíření napětí do už tak neklidného Kosova a také nového ozbrojeného konfliktu na Balkáně.

Současný sociálně demokratický premiér Makedonie Vlado Bučkovski už v souvislosti s průběhem předvolebního klání požádal předsedu kosovské vlády Agima Čekua, aby se pokusil své krajany žijící v Makedonii uklidnit. Ten skutečně vyzval makedonské Albánce k ukončení násilností. Ty by podle jeho názoru totiž mohly negativně ovlivnit i vídeňské rozhovory, kde mezinárodní společenství spolu s kosovskými Albánci a Srby jednají o příštím statutu provincie. Pokud by v sousední Makedonii vypukla znovu válka, mohlo by mezinárodní společenství, které v poslední době spíše podporuje snahu kosovských Albánců o nezávislost změnit názor. Mohlo by se začít více přiklánět ke snaze Srbů o pouhou autonomii Kosova, byťs velkými pravomocemi. A samozřejmě dlouhodobou přítomností OSN a mezinárodních vojsk KFOR, které dohlížejí na klid v provincii.

Bělehrad a kosovští Srbové totiž její samostatnost odmítají. Naposledy to potvrdil i srbský premiér Vojislav Koštunica, který během oslav svátku svatého Víta v kosovské Gračanici prohlásil, že provincie navždy zůstane součástí Srbska. Argumentuje i rostoucím počtem útoků Albánců, namířeným proti Srbům.

Ať už se kosovskému premiérovi Čekuovi podaří přesvědčit své krajany ke zřeknutí se násilí, jedno zůstává jisté. Příští volební týden bude v Makedonii napjatý a pokud mezi slovanskými Makedonci a Albánci zvítězí nacionalistické strany, jak předpokládají prognózy, čekají zemi měsíce etnického napětí.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci http://www.rozhlas.cz/cro6/audio/ Radio na přání