Paragrafy existují, ale v Plzni je nevidí

Proděkan Karel Eliáš, který teď přebírá dočasně, do volby regulérního děkana, řízení plzeňské právnické fakulty od ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila, může mít stokrát pravdu, když tvrdí, jako dnes ráno na ČT24, že fakulta je po odhalení skandálu už stabilizovaná, všechny procesy jsou transparentní a že prý udělala i velký pokrok ve vědě a výzkumu.

Svou pověst ale nenapraví, dokud podezřelým lžidoktorům nesebere tituly, které nezískali poctivě, a dokud všichni zúčastnění nestanou před soudem pro podvod. Jak ovšem znovu dnes ráno potvrzovali rektor Josef Průša i předsedkyně akreditační komise Vladimíra Dvořáková, odebrání titulů prý bude komplikované, jelikož důkazní břemeno musí nést fakulta a je nutné počítat s tím, že se potrefení odvolají k soudu.

A faktem je, že prý v zákonech o odebírání titulů nic nestojí. Jistě: ale jak už bylo v tomto pořadu kdysi zmíněno, je v trestním zákoníku v paragrafu 348 řeč o opatření si a uchovávání padělaných veřejných listin, a to dokonce v přesnější definici než tomu bylo v zákoníku dřívějším. Navíc existuje i judikatura, podle níž je diplom o ukončení vysoké školy veřejnou listinou. Tak kde je probůh problém?

Copak může některý soudce zcela vážně kývnout na argumentaci, že majiteli podezřelého titulu není zhola nic po tom, že ho profesoři na fakultě nechali vystudovat v závratném rychlotempu a ať si to tedy justice vyřídí jenom s nimi: on přece nemůže za to, že ho tam považovali rovnou za génia a ještě mu poztráceli záznamy o zkouškách. Vladimíra Dvořáková má pravdu, když žádá, aby se fakulta do odebírání titulů pustila i za cenu velmi pravděpodobných soudních procesů. Veřejnost má věru právo vědět, jak bude argumentace obžalovaných i jejich soudců vypadat.

Naštěstí je k tomuto kroku teď odhodlán i rektor Průša, jehož prvních devět návrhů na odebírání titulů sice odešlo v dubnu k adresátům v úředních obálkách, ale uvnitř byly spíše kolegiální výzvy, aby se ke svému nekorektně vyhlížejícímu studiu vyjádřili. Z původně desítek podezřelých absolventů plzeňských práv jich teď každopádně zůstalo, jak to formuluje odcházející děkan Pospíšil, minimálně patnáct, kterým by se titul odebrat měl.

Rektor Průša ovšem hovořil konkrétně zatím jen o dvou. Je nicméně otázka, jak dlouho mu tohle odhodlání vydrží: bývalý děkan fakulty Jaroslav Zachariáš, za něhož se tohle všechno na fakultě dělo, nesouhlasí ani s výpovědí, kterou dostal kvůli svému podílu na aféře s plagiáty. Svůj případ dal okamžitě k soudu.

Tam se ale, jak se v uplynulých dnech ukázalo, jeho kauza neohřála ani pár minut, protože universita navrhla Zachariášovi mimosoudní vyrovnání. Na čem se obě strany dohodnou, o tom by se mělo rozhodovat zřejmě na začátku srpna. Tohle na nějaké velké odhodlání provětrat na plzeňských právech universitní taláry věru nevypadá.

Jiří Pospíšil varuje, že reformy na plzeňských právech jsou křehké a potvrzuje to i dočasný děkan Eliáš: hodně prý napoví volba příštího děkana, do které se může přihlásit kdokoli. Tedy zřrejmě i staré známé firmy. Dodejme, že ty by byly mimo soutěž, kdyby policie byla do té doby schopná vyšetřit, kdo konkrétně za podvodným udělováním titulů v Plzni stál a kdo se ho účastnil. Paragrafů je na to v českých zákonech dost.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání. Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas.