Pár stále nezodpovídaných otázek k radaru
Omlouvám se, že v záležitosti amerického radaru budu opakovat otázku, kterou jsem zde položil už 30. července a na niž nejen nikdo z oficiálních činitelů neodpověděl, ale kterou snad dosud zatím ani nikdo jiný nepoložil.
Ta otázka zněla takto: Kdy a proč byl postaven radar na Marshallových ostrovech a proč má být odtud nyní odvezen do Brd? Je to proto, že pominulo nějaké nebezpečí, které měl hlídat, anebo proto, že technicky zastaral a má se poslat do Čech jako second hand?
Od té doby se po delegaci našich poslanců vypravili na Marshallovy ostrovy i naši hygienici v čele s tím hlavním Michaelem Vítem a zapěli obehranou vládní písničku o tom, že zařízení je pro své okolí zdravotně naprosto nezávadné. I tato teze byla mezitím ze strany oponentů zpochybněna jakýmisi údaji z jiných - prý také vědeckých zdrojů, což přispělo k tomu, že některé známé osobnosti své původní postoje k radaru změnily.
Ale moje původní otázka stále nikoho nezajímá. Proč, probůh, to stěhování tak velkého zařízení přes půl světa? Dívám se na mapu a dumám, zdali se to provede velkou lodí Indickým oceánem, Rudým a Středozemním mořem nebo někudy jinudy. A co potom, po evropské pevnině? Nebo se to dá uskutečnit letecky, když právě tím přemístěním byla pověřena firma Boeing? Kolikpak jenom tahle legrace bude stát - byť by to mělo jít z kapes amerických poplatníků? Nebylo by levnější postavit u nás radar nový? A znova všetečná otázka: K čemu byl a proč už nemusí být ten starý na Marshallových ostrovech?
Je smutné, že ani na takovéto nevinné dotazy se u nás neodpovídá a tazatelům je hned nasazována kacířská čepice nepřátel Ameriky. Střízlivý pozorovatel, který nepropadá různým pro - či protiamerickým emocím, musí proto s uspokojením kvitovat, když mu z duše promluví i tak vážený časopis jako je britský The Economist. Ten v minulých dnech napsal, že celá ta naše až dosud dost žabomyší diskuse nevyřeší dvě základní otázky: Zaprvé, zda vůbec bude americká protiraketová obrana fungovat a nebudou z ní tak mít prospěch jen dodavatelé jako Lockheed Martin, Northtrop Grumman nebo Raytheon, k čemuž bychom mohli přidat i prve zmíněný Boxing. A zadruhé podle Economistu: Proč vlastně dělá Rusko takový povyk? K čemuž dodejme jednu další otázku - podle našich amerikanofilů až příliš opatrnickou - totiž zdali ona odedávna typická ruská paranoia není aktuálně reálnější a nebezpečnější než zatím nepříliš zřetelné raketové nebezpečí ze států prý ještě darebnějších než je Rusko.
A závěrem jako post skriptum jedna věc, která na rozdíl od mnoha dohadů a nejasností je nezpochybnitelným faktem: Americká vláda požádala Českou republiku o možnost vybudování radarové základny na jejím území letos 19. ledna, a to - prosím pozor - pouhých pár hodin poté, co český parlament ukončil sedm měsíců trvající krizi vyslovením těsné důvěry - zásluhou pánů Melčáka a Pohanky - vládě, v níž velmi důležité místo dostal bývalý velvyslanec ve Spojených státech Alexander Vondra, propagující radar ze všech svých sil a neváhající v televizi vyhrožovat, že nepřijetím amerického protiraketového systému by u nás hrozilo znovuzavedení povinné vojenské služby. Nestálo by i toto vše za důkladné zamyšlení, obzvláště když podle Ekonomistu prý Američané k té své lednové žádosti rovnou přiložili předem připravené odpovědi?
Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na
přání .
Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka