Papež František chce změnit Otčenáš, vadí mu nepřesnost překladu

15. prosinec 2017

Papež František před časem navrhl změnu v překladu modlitby Otčenáš. Verš, ve kterém se říká „neuveď nás v pokušení“, podle něj není přesný, protože člověka k hříchu nemůže svádět Bůh. Nový, napříště používaný překlad bude znít „nedopusť, ať podlehneme pokušení“. Jako první ho začali 3. prosince používat frankofonní katolíci. Okolnosti této změny v rozhovoru pro francouzské rádio France culture vysvětluje dominikán Jocelyn Dorvault.

Formulace „neuveď nás v pokušení“ je podle něj ekumenickým překladem z latiny a ve Francii byla zavedena v roce 1966. Už tehdy se kolem ní rozproudila debata, protože v jejím podtextu je možné vyčíst možnost, že nás Bůh může z vlastní vůle vystavit něčemu negativnímu. Časem se ukázalo, že to znepokojuje mnohé křesťany, a tak francouzští biskupové zvolili nový překlad, který letos začal platit.

Tradice v židovské kultuře

Původní formulace Otčenáše má své kořeny ve starověké židovské tradici. Částečně je totiž převzatá z modliteb po tisíciletí opakovaných Židy – z Amidy, známé také pod názvem Modlitba osmnácti požehnání, a chvalozpěvu Kaddiš. Podle Evangelií přišli za Ježíšem jeho žáci a požádali ho, aby je naučil, jak se mají modlit. Nicméně neexistuje žádný přesný záznam slov modlitby, kterou Ježíš své žáky naučil. Křesťané se tak k tradičně předávanému svědectví o vzniku Otčenáše vztahují spíše prostřednictvím víry, upřesňuje okolnosti vzniku nejběžnější křesťanské modlitby Jocelyn Dorvault.

Naopak je podle něj možné doložit, jak byla její slova později přebírána a upravována ranně křesťanskými společenstvími. Evangelistům Lukášovi a Matoušovi podle něj nešlo o to modlitbu změnit, ale adaptovat ji tak, aby byla posluchačům dobře srozumitelná. Už verze, kterou nám evangelisté předali čtyřicet let po Ježíšově smrti, byla pouhým převodem Ježíšových slov z aramejštiny do řečtiny.

Hledání méně příznakového slova

Doslovný překlad z řečtiny přitom zní přibližně „a nevydávej nás zkouškám“. Řecké slovo „zkouška“ je daleko méně příznakové než slovo „pokušení“. Problém je, že slovo „pokušení“ ve francouzštině skutečně evokuje spíše nějakou sladkost za výlohou, na kterou má člověk nepřekonatelnou chuť.

Význam té formulace je třeba chápat ve zvláštním kontextu rodící se církve. „První křesťanská společenství byla vyloučená a pronásledovaná, v čemž spočívaly ony ‘zkoušky‘. Nebezpečí leží v tom, že když se zkoušky ukáží příliš těžké, člověk může ztratit naději nebo dokonce víru. Proto věřící v Otčenáši volají boha, aby jim přišel na pomoc,“ vysvětluje dominikán Jocelyn Dorvault v rozhovoru pro France culture.

autor: Jan Machonin
Spustit audio