Papež Benedikt v Austrálii

18. červenec 2008

Kdybychom se pokusili popsat zjednodušeně poselství, se kterým přijel papež Benedikt XVI. do Austrálie, mohli bychom použít obraz několika soustředných kruhů. Nejmenší by byl adresován katolíkům, širší by se týkal křesťanů všech denominací a nejširší by byl určen příslušníkům různých náboženství. Centrální myšlenkou by pak bylo hledání jednoty a lidské důstojnosti.

Co se týče katolíků, Benedikt XVI. se snaží oslovit tentokrát především mladou generaci. V Sydney probíhají Světové dny mládeže, na které přijely statisíce účastníků. Probíhá tam celá řada akcí, koncertů, debat nebo divadelních představení. Událost se označuje termínem "křesťanský Woodstock", což má ilustrovat aspirace, jež sahají za hranice hudby nebo kultury. Stačí si vzpomenout, že účastníci legendárního Woodstocku o sobě kdysi mluvili jako o "novém národě". Papež apeluje na mládež, aby se kriticky dívala na populární kulturu, jež má tendenci překrucovat skutenčost, když představuje například sexuální násilí jako zábavu. Další téma se týká materialismu a ochrany životního prostředí. Katolíci by měli být podle papeže v čele úsilí o odpovědný přístup ke zdrojům a přírodě. Neměli by podléhat materialismu, který vede k drancování omezených zdrojů, což má velice neblahé následky.

Co se týče křesťanů z jiných denominací, zajímavostí papežovy návštěvy Austrálie je to, že paralelně probíhá tisíce kilometrů daleko - ve Velké Británii - schisma anglikánské církve. Ta totiž odhlasovala svěcení žen do biskupského úřadu, což je pro konzervativní křídlo této církve nepřekonatelný problém. Je to těžší rána, než skutečnost, že ženy už dávno vykonávají v Británii kněžskou službu nebo že v roce 2003 byl vůbec poprvé v dějinách této církve uveden do úřadu biskupa Gene Robinson, homosexuál, který žije otevřeně ve svazku s jiným mužem. Pokud nastane rozdělení z anglikánů, očekává se přesun přinejmenším části konzervativních kněží do lůna katolické církve. Papež se k celé záležitosti přímo nevyjadřoval, ale poznamenal, že doktríny by se neměly vnímat jako něco, co křesťany rozděluje.

Ještě důležitější bylo setkání papeže s představiteli jiných náboženství. Média si samozřejmě všímala hlavně představitele australských muslimů Šejka Mohamadu Salíma. Ten připustil, že islám potřebuje větší otevřenost, žádal ale křesťany, aby přistupovali k muslimům bez předsudků. Citoval hesla mladých účastníků festivalu v Sydney, jež hlásala návrat k "fundamentaliamu lásky", který je lepší než "fundamentalismus nenávisti". Papež Benedikt řekl, že katolická církev je přepravena naslouchat duchovním zkušenostem jiných náboženství - což byla otevřenost pro mnohé překvapivá. Především ale zdůraznil, že všechna náboženství by se měla spojit vůči terorismu.

Austrálie je pro papeže v jistém smyslu důležitou zemí, neboť je překvapivě sekulární. Agentura AFP jí dala dokonce nálepku jedné z nejméně náboženských zemí západního světa. Na druhé straně je ale pro Austrálii charakteristická takzvaná "hledající spiritualita". To znamená, že lidé, podobně jako u nás a v dalších evropských zemích, opouštějí tradiční struktury církví, nicméně nadále pociťují duchovní potřeby. Papež Benedikt ví, že právě taková situace je výzvou pro současnou církev.

Těsně před jeho návštěvou se ostatně objevila celá řada průzkumů, jež si kladly otázku, jaká je vlastně duchovní mapa země klokanů. V jednom z nich skoro polovina dotázaných odpověděla, že náboženství nehraje v jejich životě zásadní roli - a další třetina se nepovažuje za "nábožensky založené". Vznikl tedy obraz země, jež se vzdaluje od náboženství, reprezentovaného církvemi. Polovina respondentů nechodí v Austrálii nikdy nebo chodí jen občas do kostela, a také považuje náboženství za méně důležité než jiné oblasti života: konkrétně rodinu, zaměstnání, politiku a osobní záliby.

Ke křesťanským církvím se nicméně hlásí skoro sedm z deseti Australanů. Největší skupinu tvoří katolíci, kterých je čtvrtina. Komunitami, kde víra a osobní přesvědčení nejvíc ovlivňuje praktický život, jsou pro změnu charismatické církve. Mimochodem, za nejméně náboženské považují sami sebe zmínění anglikáni. Ale co se týče mladé generace, mýlil by se ten, kdo předpokládá, že náboženství v Austrálii slábne. Právě naopak. 72% mladých Australanů věří v Boha a v posmrtný život. To je větší procento, než u nejstarší generace (nad 60 let), jež má k náboženství tradičně nejblíž. Mladí lidé navíc považují většinou Boha za milující osobu, kterou mají spojenou s nadějí, láskou, vděčností a štěstím.

Je tedy evidentní, že papež Benedikt vidí Austrálii jako jednu z typických zemí takzvaného západního světa. Odpovědi, jež se tam podaří najít, mohou mít obecnou platnost. Jeho pontifikát je do značné míry apologetikou víry v sekulární společnosti. A mladá generace určí budoucnost celé planety. V tomto směru je "křesťanský Woodstock" v Sydney nepochybně zajímavý i z českého pohledu.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .

autor: Daniel Raus
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.