Palestinská hnutí Hamas a Fatah vytvoří vládu

Premiérem zřejmě zůstane Haníja. Program nové vlády má vycházet z takzvaného Dokumentu o národním usmíření, který na jaře sepsali palestinští vězni v izraelských věznicích, a z Arabské mírové iniciativy z roku 2002. Společným základem obou textů je palestinský stát s hranicemi z roku 1967 a s východním Jeruzalémem jako hlavním městem. Pokud by se tedy kabinet k těmto dokumentům přihlásil, znamenalo by to implicitní uznání Izraele.

Abbás doufá, že vláda národní jednoty tak prolomí mezinárodní izolaci, do které Palestince dostal neústupný postoj Hamasu. Uznání Izraele by však splnilo jen jednu ze tří podmínek mezinárodního společenství, nutných k obnovení finanční pomoci. Zatím není jasné, zda bude vláda s členy Hamasu ochotná přijmout i druhé dva požadavky, jimiž je uznání uzavřených izraelsko-palestinských dohod a odmítnutí násilí. Z Hamasu přicházejí jako vždycky zcela protichůdná prohlášení - jeden představitel by se smířil s palestinským státem s hranicemi z roku 1967, jiný zase vylučuje jakékoli uznání Izraele, byť třeba jen implicitní. Rozhodující bude postoj exilového vůdce Hamasu Chálida Mišála. Ten dosud vládu národní jednoty zásadně odmítal a není pravděpodobné, že by ji schválil nyní. Pokud nová vláda opravdu vznikne, lze v nejlepším případě očekávat rozkol uvnitř Hamasu.

Vláda národní jednoty má také uklidnit rozbouřenou palestinskou scénu. Kabinet Hamasu nevládne a poměry na palestinských územích jen zhoršil. V situaci, kdy už druhý týden pokračuje stávka státních zaměstnanců na protest proti nevypláceným mzdám, by podle nejnovějšího průzkumu univerzity Nadžáh v Nábulusu dnes Hamas volilo jen necelých 19% Palestinců na rozdíl od skoro 58% v lednových volbách, zatímco Fatah by získal 35 procent. Na druhé straně se palestinská společnost od ledna výrazně zradikalizovala a celých 61% obyvatel autonomních území souhlasí s útoky a ozbrojeným bojem proti Izraeli, zatímco ještě v lednu je stejné množství Palestinců odmítalo. Vládu národní jednoty podporuje 85% respondentů se stejnou nadějí jako Mahmúd Abbás - že vyvede území z mezinárodní izolace.

Pro Izrael představuje případná palestinská vláda národní jednoty problém. Partnerství s Fatahem jí v očích světa dodá legitimitu, přestože v ní zasednou i členové teroristické organizace, jejímž cílem je zničení Izraele - a toho se Hamas nikdy nezřekl. Pokud by svět začal s novou vládou jednat jen na základě jejího implicitního uznání židovského státu a bez jednoznačného splnění druhých dvou podmínek, znamenalo by to pro Hamas významné vítězství a další důvod k setrvání na radikálním postoji. Pokud by však nový palestinský kabinet splnil všechny tři podmínky, je s ním ochotná jednat i izraelská vláda a nejen to - vyplatila by Palestincům i výnosy z daní a celních poplatků, které zadržuje od března. Izraelští politikové ale nové vládě nepředpovídají dlouhý život - pokud vůbec vznikne.

Mahmúd Abbás v posledních dnech vyjádřil přání setkat se s izraelským premiérem Ehudem Olmertem a Olmert vyjádřil ochotu se s Abbásem sejít bez jakýchkoli předběžných podmínek, tedy i bez propuštění desátníka Gilada Šalita, kterého koncem června uneslo ozbrojené křídlo Hamasu. Olmertovo prohlášení v Izraeli vyvolalo stejnou vlnu nesouhlasu jako předtím jeho rozhodnutí zrušit vzdušnou a námořní blokádu Libanonu bez propuštění dvou izraelských vojáků zajatých Hizballáhem. Se stejnou rozladěností média komentovala také premiérův nejnovější záměr oživit mezinárodní mírový plán zvaný cestovní mapa, tedy několikastupňový program izraelsko-palestinských kroků, který by měl skončit vyhlášením samostatného palestinského státu. Podle komentátorů má Olmertův nápad jen odvést pozornost nespokojené veřejnosti od chyb vlády za války v Libanonu. Cestovní mapa je dávno mrtvá; zhroutila se na neochotě a neschopnosti palestinské samosprávy zakročit proti terorismu a dnes lze splnění tohoto bodu očekávat ještě méně. Nicméně Olmert svůj záměr zřejmě myslí vážně - ministryně zahraničí Cipi Livni jej už v těchto dnech projednává ve Spojených státech.

Po pondělní dohodě o vytvoření palestinské vlády národní jednoty rozhodl v úterý izraelský vojenský soud o propuštění 18 ministrů a poslanců Hamasu, které Izrael zadržel při odvetné operaci po únosu Gilada Šalita. Podle některých analytiků spolu obě události souvisí a jsou součástí dohody vedoucí k Šalitovu propuštění. V nejbližších dnech má údajně následovat osvobození asi osmi stovek palestinských žen a nezletilých vězňů z izraelských věznic a potom prý nová umírněná palestinská vláda propustí izraelského vojáka a sklidí mezinárodní potlesk. Podobné zprávy se však objevují už dlouho a izraelská vláda zatím žádnou z nich nepotvrdila.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .