Palestinci a Izrael uzavřeli příměří

Palestinské útoky i izraelské vojenské operace se stupňovaly; Hamas v posledních dvou týdnech ztrojnásobil výrobu raket a zvýšil jejich účinnost, a kásamy tak v minulých deseti dnech zabily dva izraelské civilisty ve Sderotu. Izrael zase za poslední čtyři dny před příměřím zabil 25 Palestinců. V sobotu v noci pak zavolal předseda palestinské samosprávy Mahmúd Abbás izraelskému premiérovi Ehudu Olmertovi a nabídl mu, že hlavní ozbrojené skupiny přestanou ostřelovat Izrael výměnou za zastavení izraelských bojových akcí. Olmert souhlasil a stáhl vojáky z pásma Gazy.

Příměří vstoupilo v platnost v neděli v pět hodin ráno a vydrželo jen 57 minut, než na Izrael opět dopadlo několik raket. K útoku se přihlásily Islámský džihád a ozbrojené křídlo Hamasu, které ještě o několik hodin dříve souhlasily s klidem zbraní. Následovalo nové jednání, po kterém palestinský premiér Ismaíl Haníja potvrdil, že příměří budou dodržovat všechny ozbrojené skupiny. Mahmúd Abbás pak nechal na severu pásma Gazy rozmístit 13.000 příslušníků bezpečnostních složek samosprávy, kteří mají na dodržování klidu zbraní dohlížet. Příměří tak trvá od neděle od deseti hodin dopoledne.

Ochota Hamasu souvisí s jednáním jeho exilového vůdce Chálida Mišala v Káhiře, neboť bez jeho souhlasu by ostřelování nepřerušil. Ani třídenní rozhovory Mišala v Egyptě však nepřinesly průlom v jednání o propuštění izraelského desátníka Gilada Šalita, jehož červnový únos současný konflikt vyvolal, ani nestvrdily vznik dlouho připravované palestinské vlády národní jednoty.

Současné příměří má jako vždy řadu úskalí a v Izraeli jen málokdo věří, že vydrží. Média připomínají, že v minulosti je Palestinci většinou porušili už za několik hodin, ale nejpozději za několik dní. Armáda a tajné služby jsou přesvědčeny, že skutečným důvodem ochoty Palestinců k přerušení útoků je získat čas a klid k dozbrojení a konsolidaci sil po ničivé izraelské operaci, jejímž výsledkem je na 400 mrtvých, podobné množství zatčených a řada zničených výroben výbušnin, skladů zbraní a pašovacích tunelů.

Hlavním problémem příměří je jeho vágnost - některé ozbrojené skupiny tvrdí, že se má týkat i zastavení izraelských vojenských akcí na Západním břehu Jordánu, což Izrael popírá a pokračuje v nich. Nejméně tři skupiny - Islámský džihád, Izzadín Kásam a Mučedníci od Al-Aksá - pohrozily obnovením útoků, jestli Izrael operaci neukončí, a tak bude pokračující bezpečnostní akce na Západním břehu zřejmě příhodnou záminkou k přerušení příměří. Nedůvěru vzbuzuje i rozmístění příslušníků palestinských strážců pořádku v pásmu Gazy. Nikdo nevěří, že by skutečně fyzicky zakročili proti nějakému ostřelovači, a Abbáse dokonce před podobnými kroky varoval i samotný Hamas. Podle izraelských zpravodajských zdrojů navíc palestinských policistů vůbec není 13.000, ale je to jen hrstka mužů šikovně umístěných pro kamery zahraničních televizních štábů.

Izraelské bezpečnostní složky jsou skeptické a označují příměří za problematické. Poukazují především na neúplnost palestinské nabídky. Hamas uvedl, že příměří se týká pouze ostřelování Izraele raketami, ale nikoli pašování zbraní z Egypta, dozbrojování nebo snad složení zbraní obecně. Podle armádního velení nemá takové příměří smysl, protože teroristům jen poskytne čas k přípravě dalších útoků, a může se Izraeli pěkně vymstít.

Premiér Olmert přesto podlehl optimismu. Chce dát příměří šanci, a tak nařídil armádě, aby na jeho případné porušování nereagovala. V pondělí zašel ještě dál: nabídl Palestincům obnovu mírových jednání a prohlásil, že jestli Palestinci upustí od násilí, Izrael zmírní restrikce na Západním břehu, otevře hranice a vyplatí palestinské samosprávě zadržované finanční prostředky. A pokud propustí Šalita, Izrael osvobodí řadu palestinských vězňů, včetně odsouzených k dlouholetému vězení. Olmert dokonce nabídl, že Izrael zruší řadu svých osad a přenechá Palestincům velké části Západního břehu, pokud přestanou trvat na návratu uprchlíků na území Izraele, což je tradiční problém mírových jednání. Na Olmertovu podanou ruku už reagoval vstřícně palestinský mírový vyjednavač Saíb Irikát, podle kterého jsou Palestinci v čele s Abbásem k jednání připraveni. Vzhledem k dosavadní neochotě Hamasu uznat pouhé právo Izraele na existenci se však Olmertova iniciativa zřejmě daleko nedostane.

Zpravodajské služby vidí situaci jinak než optimisticky naladěný premiér. Podle nich Hamas chystá nejpozději v létě příštího roku rozsáhlou válku proti Izraeli a systematicky a důkladně se na ni připravuje. I kdyby příměří náhodou vydrželo, může se Izraeli vrátit jako bumerang stejně, jako se stalo v Libanonu.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .