Páky tenké vrstvy

Ale zpět - samozřejmě, že politikové, coby lidé působící veřejně a víceméně braní jako určitý společenský normativ, by se nevěstincům jistě měli vyhýbat. Zvlášť pokud se prezentují jako spořádaní manželé, nositelé křesťanských hodnot a tak dále. A lidé by se asi dívali skrz prsty i na politika takříkajíc "bez závazků", který by navštěvoval taková zařízení. Pokud by se o tom ovšem dozvěděli.

Ale to si přece jen představit lze. Problém ale může nastat, když mají takové návštěvy nějaké jiné pozadí, když prostě kdosi chce politiky využívat. Například jako prostředníky k dosažení na státní dotace. Jako tomu podle všeho bylo počátkem desetiletí v případě náchodského Klubu 1001. Ten údajně sice přímo neprovozoval tehdejší předseda královohradeckém ČSSD Miloslav Mrština, ale klub byl v jeho objektu, dnes přestavěném na hotel Vyhlídka. Na což Mrština dostal dvě státní dotace přesahující dohromady sumu pět miliónů korun. A to za vlády sociálních demokratů. A jak zjistili reportéři Mladé Fronty Dnes, někteří vlivní politikové strany za Mrštinou tehdy jezdili, třebaže kontakty s dívkami popírají. Věřit jim můžeme, ale nemusíme. Mrština také až donedávna tvrdil, že o žádném nevěstinci nic neví. Ale když MF Dnes přinesla tento pátek fotografie společného přípitku Mrštiny se šesti slečnami z klubu, i faksimile úředního pozvání o České republiky pro pět Ukrajinek s Mrštinovým podpisem, bývalý nejvyšší východočeský člen ČSSD přestal komunikovat.

Ale své členství ve straně se rozhodl nepozastavit, ačkoli to původně sliboval. Jenže se prý dozvěděl, že jde o útok na více lidí a že on tedy ustupovat nebude. Předseda Jiří Paroubek na to reagoval tvrdě: "Od takového nečestného a pokryteckého jednání se distancuji, je to bohužel další signál o naprostém morálním selhání pana Mrštiny. Z mého pohledu již není členem ČSSD," prohlásil předseda nejsilnější opoziční strany. A my se můžeme jenom domýšlet, co se bude dít dál. A také uvažovat nad tím, v čem je největší háček.

Jistě - někteří politikové, a to na levici jako na pravici, prostě mají čas od času tendence se předvádět, ukazovat moc a cítí se zároveň neotřesitelní. Takže vyvádějí absurdní kousky. To asi nikdy tak úplně nezmizí, ale samo o sobě by to nebylo nic fatálního.

Horší je to ovšem s tím, jak vlastně je nastaven, jak běží a jak je kontrolován celý systém různých státních příspěvků. Kdo vlastně vytipuje a pak i může určit, kam půjdou prostředky z rozpočtu? Veřejnost ještě jakž takž může něco vědět o dotacích rozdělovaných během příslovečného "porcování medvěda", tedy při projednávání zákona o státním rozpočtu, kdy poslanci trhají milióny většinou pro své regiony. Často, jak známo jde o nepochopitelné záležitosti, třeba skutečně masivní injekce pro nějaký malý a nevýznamný sportovní klub, ve kterém, jak se pak ukáže, hraje hokej nebo fotbal ratolest příslušného zákonodárce. To může být k smíchu, ale stýále je na to aspoň vidět.

Jenže jakými cestami odpluly peníze z ministerstev například pro rozvoj anebo práce a sociálních věcí k panu Mrštinovi na hoteliérský záměr, to už je občanům v podstatě utajeno. Většinou se o takové věci lidé ani příliš nestarají, předpokládají, že stát různými způsoby pomáhá některým oblastem, postižených například menší zaměstnaností a podobně. To ovšem v našem případě je také pochybné - Mrština totiž dostal milióny na vznik pracovních míst. Jenomže - kolik jich asi mohlo být v hotelu na kopci nad Náchodem, jakých jsou v okolí desítky? A tato kauza má ještě jakýsi bonus v podobě čtyř milionů z ministerstva práce, jehož tehdejší šéf Zdeněk Škromach k Mrštinovi jezdíval. Ale, jak už bylo řečeno, žádné dívky ukrajinské anebo jiné neviděl. Není řečeno že Škromach financoval přítele, nebo snad že za to užíval nějakých sladkých protislužeb. Může jít o vzácnou shodu náhod. Ta nicméně pověstem zákulisí státních dotací samozřejmě nepřispívá. A lidé si zákonitě musí klást otázku, jak se asi zachází s penězi z Evropské unie a zda se nepoužívají na nějaké přátelské kšeftování. Problém je ovšem v tom, že různé menší či větší skandály mohou postihnout tu či onu politickou stranu, což přinese vždy trochu humbuku. Ale zásadně sáhnout do systému a učinit ho transparentním, průhledným, se nejspíš nebude chtít nikomu. Protože ona nepřehlednost a zakuklenost vlastně vyhovuje jaksi obecně. Tedy jisté, velmi uzounké vrstvě občanů. Která ale má ruce na potřebných pákách.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .