Padákoví andělé: Snesli se z nebe a přinesli naději
Operace Platinum - Pewter
Velitelem operace byl kapitán Jaromír Nechanský a zbytel výsadku tvořil rotný Jaroslav Pešán a radisté rotný Alois Vyhňák a četař Jaroslav Klemeš. Kromě zpravodajské činnosti měli přijímat další parašutisty a zásilky zbraní a vysílat informace z oblasti Českomoravské vysočiny.
Výsadek se polské posádce povedl velmi přesně, vysadili parašutisty jen pár kilometrů od první kontaktní adresy.
Kontaktní osoba: Korábek
Příchod do osady Tarabka způsobil nežádoucí rozruch, když se rozštěkali tamní psi. Obyvatelé Tarabky se báli provokací ze strany gestapa a neznámé příchozí odmítli přijmout. Následující den přečkali parašutisté v lese a se setměním se vydali na druhou kontaktní adresu do Hradiště u Nasavrk k panu Korábkovi.
Korábek se ale už několik týdnů skrýval před gestapem. Doma byla jen manželka s dcerou Aničkou, které do odbojové činnosti nebyly nijak zapojeny.
Proto, když parašutisté u vrátek prosili o chleba, nedočkali se druhé poloviny hesla: „Chcete chleba s máslem?“ Přesto se rozhodli riskovat a paní Korábkové řekli, kdo jsou a odkud přichází.
Na domku Korábkových v Hradišti je dodnes pamětní deska, která výsadek Platinum - Pewter připomíná.
Pravidelně v polovině února se u Korábkových schází vojáci z chrudimské posádky a také obdivovatelé a znalci historie paradesantních skupin, aby vzpomněli na hrdinství československých výsadkářů i domácích odbojářů.
A jak to bylo s parašutisty z výsadku Platinum - Pewter dál? Konce války se dožili, ale čas uznání a společenského respektu netrval dlouho. Poslechněte si poslední díl seriálu Padákoví andělé, ve kterém mimo jiné vzpomíná i jeden z výsadkářů radiotelegrafista Jaroslav Klemeš. V roce 2013 jeho vyprávění natočili dokumentaristé Paměti národa.
Celý dokument najdete v audiozáznamu.
Související
-
-
Telegrafia matka Tesly
Byl to jeden z největších podniků v Pardubicích. Prošly jím tisíce zaměstnanců, někteří zde získali vzdělání, jiní praxi, ale mnozí zde strávili celý svůj profesní život.
-
Zapomenutá historie Choceňského Polska
Během první světové války našlo 22 tisíc válečných uprchlíků přechodný domov v samé blízkosti Chocně. Během podzimu roku 1914 zde vyrostla baráková kolonie.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
