Otazníky kolem přijetí eura v Polsku
U našich severních sousedů probíhá řadu týdnů debata o tom, zda a kdy má země přijmout společnou měnu euro. I tady se projevují měsíce trvající rozepře mezi předsedou vlády Donaldem Tuskem a prezidentem republiky Lechem Kaczyňským. Zatímco první jmenovaný a jeho vládní strana Občanská platforma zavedení eura podporují, prezident váhá. Stejně jako jeho bratr Jaroslaw, předseda nejsilnější opoziční strany Právo a spravedlnost.
Koaliční vláda, kterou Občanská platforma vytvořila s Polskou lidovou stranou má sice v Sejmu většinu, nicméně na schválení přijetí eura to nemusí stačit.
Vláda oficiálně vyslovila svou ambici zavést v zemi euro od roku 2012. Prezident Lech Kaczyňski po schůzce s premiérem takový termín nevyloučil s tím, že bude potřeba vše dobře zvážit. O dva dny později už ale strašil veřejnost, že zavedením společné evropské měny ztratí průměrný občan Polska až 15 procent příjmů. Ekonomové blízcí vládě tvrdí, že prezidentův odhad není podložen žádnými ekonomickými fakty. Jeden z nich dokonce prohlásil, že si hlava státu cituji: "cucá podobná data z prstu."
Problém před následujícím summitem Evropské unie spočívá v tom, že pokud bude prezident mluvit o zavedení eura v Polsku, může jeho odlišný názor s premiérem vyvolat zdání, že naši severní sousedé vlastně neví, co chtějí. Nebylo by tomu tak poprvé. Připomeňme poněkud směšnou hádku o tom, kdo má vlastně Polsko na podobných akcích zastupovat. K první došlo už v září a v Evropě to vyvolalo rozpaky. Nakonec letěli na summit oba, předseda vlády i prezident. Každý ale v jiném letadle. Premiér Donald Tusk už dříve před nadcházejícím summitem prohlásil, že pokud na něj hodlá odjet hlava státu, on zůstává v Polsku. To bude zastupovat prezident s odlišným názorem na euro, než zastává vláda. Lech Kaczyňski záměr odcestovat na schůzku nejvyšších představitelů Evropské unie potvrdil.
Prezident Lech a strana jeho bratra Jaroslawa Právo a spravedlnost tedy navrhli, aby se ke zmíněné otázce příští měny vyjádřili občané v referendu. To by mohlo podle prezidentova návrhu proběhnou 7. června příštího roku společně s volbami polských poslanců do Evropského parlamentu. Výsledek nemusí být pro stoupence brzkého zavedení evropské měny příznivý. Občané mohou euro odmítnout jednak pod vlivem zastrašování o negativních dopadech takového kroku, s podobnými argumenty, kterými se před veřejností představil minulý týden prezident. Nacionálně organizované skupiny dodávají, že pouze ponechání zlotého jako národní měny zajišťuje plnou nezávislost země, která se tak může lépe bránit dopadům mezinárodní finanční krize. Zda je tomu tak, toť otázka.
Odpůrci eura v řadách stoupenců bratří Kaczyňských jsou ochotni podpořit přijetí společné měny v horizontu deseti a více let, rozhodně však odmítají vládou navrhované datum 2012. Může strana Právo a spravedlnost termín přijetí eura ohrozit? Odpověď zní ano.
V polské ústavě je totiž jako národní měna zakotven zlotý. Proto se musí v zemi základní zákon změnit, což vyžaduje podporu alespoň dvou třetin poslanců Sejmu. A tu vládní koalice nemá. Musela by získat hlasy strany Jaroslawa Kaczyňského, což se v tuto chvíli nejeví jako reálné.
Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka