Osvětim - 59. výročí osvobození

Od konce roku 1944 probíhalo, vzhledem k přibližující se válečné frontě likvidování všech možných stop osvětimské vyvražďovací mašinérie - byly zničeny plynové komory i krematoria, vězňové byli vyhnáni na neblaze proslulé "pochody smrti".

A tak tam vojáci osvobodili pouze 7650 ještě žijících vězňů. V táborových skladech bylo nalezeno na 8 tun lidských vlasů a přes milión pánských obleků a ženských šatů.

Tábor byl zřízen v dubnu 1940 a sloužil jak jako internační tábor pro levnou pracovní sílu, tak jako tábor vyhlazovací. Ke komplexu trojdílného osvětimského lágru patřilo ještě pětačtyřicet dalších pobočných lágrů, v nichž byli vězni zneužíváni k nucené robotě pro různé německé firmy. Počet lidí, kteří v Osvětimi zahynuli v rámci toho, čemu nyní říkáme "holocaust" se dá těžko stanovit. Údaje se obvykle pohybují kolem čísla 1,5 miliónu, i když se najdou historické prameny uvádějící počet kolem čtyř miliónů. V Osvětimi se dělo všechno to nejhorší, co si člověk pod pojmem "koncentrační tábor" dovede (ale nejspíš ani pořádně nedovede) představit. Selekcí při příjezdu transportů počínaje, při níž se pohybem ruky příslušného nacistického důstojníka rozhodovalo o okamžité likvidaci nebo o dalším "zařazení" vězňů, přes příšerné životní podmínky, přes kruté tresty, přes nelidské lékařské pokusy až po masové vyvražďování v plynových komorách.

To vše se tehdy dělo v rámci tzv."konečného řešení" židovské otázky. Myšlenku likvidace Židů naznačil nacistický vůdce Adolf Hitler již ve své knize "Mein Kampf", po nástupu k moci se jeho běsné představy začaly realizovat nejprve prostřednictvím protižidovských zákonů, diskriminací a terorem. Organizovaná genocida Židů začala v červnu roku 1941, po napadení Sovětského svazu. V lednu 1942 na schůzce nacistického vedení ve Wannsee byl schválen plán konečného řešení, který se V Evropě týkal zhruba 11 miliónů osob. Ďábelskost plánu na likvidaci Židů byla tehdy jaksi znásobena tím, že nemělo jít jen o "pouhou" likvidaci, nýbrž o likvidaci co "nejefektivnější" - tady o jejich využití na otrockou práci a následné zlikvidování.

Všechno to zde připomínám proto, že často - až příliš často - zaznívají kolem nás všelijaké poznámky, zlehčující někdejší nacistické násilí. To, co mnohým může jevit jako poměrně dávná historie, má jen aktuální převleky.

Málo si uvědomujeme, natož připouštíme, že antisemitské poznámky nebo rasisticky motivované útoky (a nejen proti Židům) v sobě obsahují jak motivy, tak i zárodky budoucí genocidy. Pokrok, řečeno jinými slovy, se nejeví jen v různých technických či civilizačních "vymoženostech", ale i v tom, že projevy nacionalistické nenávisti jsou mnohdy velice obratně zabudovány do vystoupení mnoha moderních politiků a slouží jako slovní nosiče pro zdánlivě ušlechtilé a demokratické ideje.

Tohle nebezpečí není jen kolem nás, v České republice, ale je ho plno ve stále se zmenšujícím světě.

Před pár týdny jsme mohli například zaznamenat přinejmenším rozpaky, které vyvolal předseda Evropské komise Romano Prodi, když zrušil a poté zase obnovil přípravy konference o antisemitismu v Evropě. Ta se má konat v únoru v Bruselu, a byla by to vůbec první oficiální "evropská" konference na toto téma.

Proč by měla být tak důležitá? Přinejmenším proto, že podle nedávného výsledku průzkumu veřejného mínění, tzv. "Eurobarometru" považují dotázaní Evropané za největší nebezpečí světovému míru - Izrael. Nebo také proto, že ještě loni evropská unie finančně přispívala na činnost neblaze proslulé palestinské organizace Hamas.

Jistě, tyto skutečnosti jsou jen nepatrnou výsečí, nepatrným vhledem na složitou problematiku postavení Židů v moderním světě, jenže - jsou důsledkem onoho dlouhodobého rozmělňovaní, překrývání a komolení příčin a následků druhé světové války, jakož i rozměrů, příčin a důsledků toho, co nazýváme "holocaustem".

Tady, v Čechách, o víkendu za přihlížení policie, v klidu proběhl další festival neonacistických hudebních skupin a jejich příznivců.

Jsem zvědav, co na toto téma bude možné napsat za rok, při 60. výročí osvobození koncentračního tábora Osvětim.