Osudové osmičky prochází českými dějinami. Známé i neznámé události, které změnily historii

Mají osudové osmičky nějaký skrytý smysl? Nebo je všechno, co se v dějinách stane, jen souhrou mnoha okolností a náhod?

I nad tím se zamýšlí historik Eduard Burget v prvním dílu z cyklu Osudové osmičky. A do souhrnu známých osmičkových roků, které zanechaly významnou stopu v české historii, přidává i rok 1348, kdy byla založena Univerzita Karlova.

Čtěte také

Existoval v roce 1918 československý národ? Jen další z prvorepublikových mýtů, odpovídá historik

Osmičkou končil i rok 1918, kdy se kreslila mapa Evropy po konci první světové války. Mohla vypadat jinak? Na to v druhém dílu dokumentárního cyklu odpovídá na otázky Ondřeje Housky historik Robert Kvačka.

Vysvětlení roku 1918 ale může souviset i s tím, co se dělo desetiletí předtím. Ivan Štern se ve třetím díle vrací do období mezi rokem 1848 a koncem první světové války. A ptá se, proč jsme přestali mít rádi monarchii.

Osmičkové roky se nepodepsaly jen na historii českého území, ale také na Podkarpatské Rusi. Ve čtvrtém díle série se nad jejím osudem zamýšlí Ondřej Vaculík.

V pátém díle se Ondřej Houska ptá, zda bylo selhání prvního československého státu nevyhnutelné. A co všechno vedlo k jeho rozpadu a dalšímu osmičkovému roku. 

Právě rokem 1938 a mnichovskou dohodou se zabývá v šestém díle série Pavel Hlavatý. Dopad dohody vypráví na příběhu tří mužů, jejichž volby se staly symbolem. Jsou to Emil Hácha, Emanuel Moravec a Edvard Beneš.

Následovala druhá republika. V sedmém díle série se Eduard Burget pozastavuje na křižovatce českého státu mezi demokracií a autoritářstvím, o němž ještě ne každý tušil, jakou bude mít podobu.

U dopadů mnichovské dohody zůstává i Jiří Ješ v osmém díle dokumentární série.

Poslechněte si všechny díly dokumentární série, vysíláme v repríze.