Osud nanočástic v lidských buňkách
Experimentální důkazy hovoří o tom, že nanočástice mohou vstupovat do lidských buněk. Co se s tam pak s nimi děje, zjistili vědci z Liverpoolské univerzity.
Pro většinu biologických a medicínských aplikací se nanočástice potahují vrstvou organických molekul - nejčastěji proteinů. Potah pak určuje, jakou biologickou funkci má nanočástice na cílovém místech vlastně vykonávat. Britští vědci dokázali, že nanočástice se do lidských buněk dostávají pomocí váčků, které se odškrcují z cytoplazmatické membrány. Uvnitř buňky váčky splývají s jinými a vytvářejí takzvané endozomy, ve kterých se nachází řada trávicích enzymů. Jedním z nich je proteáza cathepsin L, která podle výsledků studie proteinový potah nanočástic zcela rozloží.
Podle vědců to představuje dost velký problém. V mnoha aplikacích mají nanočástice za úkol dopravit dovnitř buněk terapeutické proteiny. K tomu, aby byly účinné, si tyto látky musí zachovávat vysoký stupeň integrity. Výzkumníci proto budou muset vymyslet systém, který by potah nanočástic před enzymatickým rozkladem ochránil.
Výsledky studie byly zveřejněny v zářijovém vydání časopisu ACS Nano.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
