Osekvenovaný „hipík“ bonobo

Bonobové (Pan paniscus) jsou spolu s šimpanzi (Pan troglodytes) nejbližšími žijícími příbuznými člověka. Předpokládá se, že oba druhy se od sebe oddělily asi před 1 milionem let, kdy jejich předky separovala řeka Kongo. Dnes bonobové obývají pouze na území o rozloze asi 500 000 kilometrů čtverečních, které patří Demokratické republice Kongo. Šimpanzi a bonobové jsou si velmi podobní, ale jejich sociální život je diametrálně odlišný. Bonobové žijí v matriarchálním uspořádání a místo šarvátkami řeší své vnitrodruhové konflikty pohlavním stykem nebo hrou. Vedle agresivních, patriarchálních a netolerantních šimpanzů tak bonobo vypadá jako opičí hipík.

Genom, na jehož sekvenování se podílel mezinárodní tým odborníků vedený vědci z Institutu Maxe Plancka pro evoluční antropologii, patří samici bonoba jménem Ulindi, která žije v lipské zoologické zahradě. Z jeho přečtení vyplývá, že člověka od bonobů i šimpanzů dělí přibližně 1,3 % genetické informace. Rozdíl mezi šimpanzem a bonobem je ještě menší – pouhé 0,4 %. Analýza genomů všech tří druhů také ukázala, že některé části lidského genomu mají blíže k bonobům než k šimpanzům, zatímco v jiných částech je tomu opačně. Další výzkum by mohl ukázat, jak tyto rozdíly souvisejí s chováním bonobů, šimpanzů i lidí.

Samice Ulindi, jejíž genom byl sekvenován.|foto: Michael Seres

Zdroj: Nature, Science Daily

-----