Osekvenované brambory
Nedávno jsme referovali o "přečtení" krávy a teď se osekvenovaného genomu dočkaly i další zemědělsky významné organismy - brambory.
Brambory byly poprvé kultivovány před 7000 let a z Jižní Ameriky se rychle rozšířily po všech kontinentech s výjimkou Antarktidy. Množství pěstovaných brambor je úctyhodné - například v roce 2007 jich bylo celosvětově vyprodukováno víc než 309 milionů tun. O významu na pohled nepříliš atraktivních hlíz svědčí také existence projektu s názvem The Potato Genome Sequencing Consortium (PGSC), kterého se účastní 39 vědců ze 14 zemí.
Projekt, jehož jediným cílem je osekvenování genomu rostliny lilku bramboru (Solanum tuberosum), byl zahájen v roce 2006. Dnes již vědci mají první hrubý nárys neboli "draft", který pokrývá o 95 % genů brambor. Celková velikost genomu brambor se odhaduje na 840 milionů párů bazí, což představuje přibližně čtvrtinu lidského genomu. Vědci si od jeho rozluštění slibují především rychlý vznik nových variant brambor, které budou mít vyšší nutriční hodnotu a budou lépe odolávat různým chorobám.
Draft je uveřejněný na stránkách PGSC a v průběhu příštích šesti měsíců bude průběžně aktualizován.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
