Opozice proti předsedovi Zelených na koni

Ty ale Bursík neakceptoval už proto, že by je zřejmě neobhájil před předsedou vlády a šikovně nakonec navrhl do funkce poslance Lišku, který má v širším vedení Zelených respekt a kterého navíc Topolánek neměl coby důvod zamítat. Brzy se ukázalo, že tuto porážku Kuchtová nese hůř než by se slušelo a že uvnitř Zelených vypukla více méně otevřená válka. Ve vládě pevný a politicky ze všech Zelených zdaleka nejzkušenější Bursík to zdánlivě nebral příliš vážně. Nynější eskalace sporu je však přece jen alarmující.

Veřejnost jistě zaznamenala její - aspoň formální - počátek. Totiž dost záhadná, protože slabě omluvená absence poslankyně Olgy Zubové při druhé prezidentské volbě. Ve chvíli kdy šlo o každý hlas pro jím navrženého a sociálními demokraty posléze akceptovaného Jana Švejnara, se nedalo Bursíkovi příliš divit, že byl nemile zaskočen především způsobem, jak Zubová zmizela a během volebního odpoledne ji nenalezla ani zelená ministryně Stehlíková, která se za ní rozjela do Kutné hory. Poslankyně jistě mohla mít pooperační potíže, ale ztratit se a být nedostupná právě v takovém okamžiku bylo prostě dost mimořádné. Bursík to označil jako neomluvitelné a -jak jinak - Zubové se hned zastala Dana Kuchtová. Připomeňme, že před půlrokem chtěla právě tuto poslankyni coby svou nástupkyni ve vládě. Jak už bylo řečeno, na to Bursík neslyšel a krátce na to Zubová prohlásila, že asi bude mít problém zvednout ruku pro státní rozpočet. Možná to nakrásně vůbec nijak nesouviselo, ale většina lidí si musela myslet své. Olga Zubová, jíž Kuchtová prosadila před nedávnem coby předsedkyni Republikové rady strany, jakéhosi nešťastného druhého mocenského centra, je zatím stále ve stavu nemocných a posledního rokování rady o minulém víkendu se opět neúčastnila. Bursík, zřejmě uondaný spory s Kuchtovou nebo Matějem Stropnickým, v noci po rokování pak omylem odeslal právě Zubové e-mailovou zprávu, která jí nebyla určena, a v níž není jmenována, ale která se dá celkem snadno vykládat jako dost nelichotivý raport o ní. Ale když pomineme jak inkriminované slovo kráva, tak Bursíkovu poznámku že přiměje silou ke spolupráci patrně své oponenty, pak je třeba také poznamenat, že šéfová Republikové rady zřejmě s předsedou nedokáže momentálně komunikovat, zatímco s médii konverzuje celkem čile. A e-mail, který jí nepatřil rozeslala dál kde komu ve straně a tak už bylo jen dílem okamžiku, aby se text dostal do médií. Bursík se jí dvakrát omluvil, i když tvrdí, že se obsah zprávy Zubové netýká, ale ta to zřejmě nevnímá a jede dál. těžko by se asi takhle chovala, pokud by neměla za sebou poměrně silné uskupení těch Zelených, kteří proti Bursíkovi táhnou v jednom šiku. Někdo z nich musel poskytnout deníku Právo neoficiální, skutečně zřejmě jen soukromně pořízený zápis z rokování vedení Zelených před prezidentskou volbou, ze které na první pohled vychází tentokrát jako rétoricky ostřejší zase poslankyně Kateřina Jacques, která je dávná Bursíkova spojenkyně (momentálně snad i důvěrná přítelkyně a to s tím souvisí spíš okrajově). Že někdo zevnitř strany vynáší na světlo průběh vysloveně uzavřeného rokování je přitom na pováženou.

A atak pokračuje: olomoučtí Zelení, v jejichž čele je Martin Tichý, jehož Kuchtová už na odchodu z ministerstva školství učinila tamtéž náměstkem a když pak přechodně řídil resort Bursík coby vicepremiér, Tichého promptně odvolal, vyzývají předsedu strany ke zvážení odchodu z funkce. Jelikož je důvodem k tomu onen nekonkrétní, lehce vulgární e-mail, mohl by se člověk jen smát. Ale mnozí Zelení nikoliv a tak nakonec ani Bursíkovi do smíchu především na blížícím se volebním sjezdu strany lehko nebude. Pokud by se předem nerozhodl hodit vše za hlavu a skutečně rezignovat. Moc by se mu přitom nebylo co divit.

Dana Kuchtová, podle mnohých pozorovatelů a řady znaků je hlavní silou "protibursíkovského" tažení už řekla, že se zřejmě na sjezdu předsedovi ve volbě postaví. Předem by se dalo odhadnout, že by mohla mít na své straně dostatečný počet delegátů, ale není vůbec jisté, zda ti budou ochotni nechat předsedu, díky němuž je strana evidentně ve sněmovně a dokonce ve vládě, nechat padnout a skoro určitě se tím připravit o šanci obhájit za dva roky poslanecké mandáty. S Kuchtovou na čele by se totiž Zelení skoro určitě propadli do mimoparlamentní sféry a čekal by se podobný osud jako druhdy ODA nebo Unii svobody. Vždyť právě bývalí voliči těchto stran Zelené dostali tam kde nyní jsou a kde mohou prosazovat ze svého zeleného programu mnohem víc, než se všem ostatním evropských partnerským stranám může zdát.

Vnitrostranické tažení proti Bursíkovi, k jehož eskalaci dal paradoxně nyní sám záminku nedbalým kliknutím na klávesnici počítače, přichází sice logicky před dubnovým sjezdem. Ale na druhé straně je tu dost podstatná otázka setrvání Zelenými nominovaného ministra zahraničí Karla Schwarzenberga ve vládě, do níž je rozhodnut prodrat se zpět lidovecký šéf Jiří Čunek. A na to Schwarzenberg, pokud se mu nedostane více uspokojujících informací o Čunkových majetkových pohybech, hodlá reagovat jednoznačně odchodem z úřadu. Stane-li se tak, Zelení budou mít značné problémy s hledáním nástupce. A dost možná i se setrváním ve vládě. V níž si ostatně možná stejně příliš nepřejí zůstávat někteří ti Zelení, kteří by chtěli za předsedkyni Danu Kuchtovou.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .