Ondřej Vaculík: Bezmoc a síla opuštěných
Už mnoho lidí zanevřelo na politiku, jako by s naší demokratickou správou věcí veřejných ani nechtěli mít nic společného. Zdá se jim, že po listopadu 1989 politické reprezentace zklamaly, ať byly pravicové, nebo levicové.
Žádná vláda nesplnila jejich očekávání a nevyřešila zásadní problémy. A je jim jedno, kdo z politiků byl spolupracovníkem StB, opsal dizertační práci nebo se něčeho neoprávněně zmocnil. To jsou pro ně detaily. Nový režim je nechal na holičkách, jako by na ně zapomněl.
Čtěte také
Chodit volit nemají důvod, stejně se pro ně nic nezlepší. Cítí se ponížení a uražení, zatracení a ztracení, říkejme jim opuštění. S některými z nich si osud vskutku nedobře zahrál.
Náš demokratický systém přeci všem umožňuje svobodný rozvoj osobnosti i její uplatnění a stát nemá být všemocný. Mohou si za to opuštění sami, nebo vedeme tak špatnou politiku?
Pomáhat slabším
Přiznejme, že největší vliv na opuštěnost opuštěných mají politici, malý příklad: Když předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová v souvislosti s energetickou krizí radila lidem, aby doma topili na sedmnáct stupňů a oblékli si dva svetry, tak se to dotklo i těch, kteří před tím o této političce možná ani nevěděli: Aha, to znamená, že nám nebudou stačit ani tři svetry a ona si bude doma topit na plný pecky a chodit si v sukýnce. – Pro opuštěné se tím stala nesnesitelnou, ačkoli nic tak špatného neřekla, ale zní to poněkud arogantně.
Čtěte také
Ani ministr zdravotnictví Vlastimil Válek nezabodoval u opuštěných s návrhem na rozdělení zdravotnictví na standardní a nějaké lepší, příplatkové. Opuštění v tom vidí rafinovaný způsob, jak normálním lidem zdravotní péči zhoršit.
Opuštěné děsí také vládou vzývaná digitalizace státní správy, obávají se, že tím budou ještě opuštěnější. Vinu za opuštěné nesou také sdělovací prostředky, které i ty lepší úmysly vlády obracejí naruby s tím, co to zas bude za hrůzu.
Značný podíl viny na velké skupině opuštěných máme i my; příklad: Mistr by měl novému pracovníkovi znovu a znovu vysvětlit a ukázat, jak se to má správně dělat, a neměl by mu jenom znovu a znovu za nezdar vynadat a strhnout mu z platu. Jde o to posečkat, pomoci a býti trpěliví.
Vždyť víme, že výprava musí jít rychlostí nejpomalejšího člena a také třeba skauting stojí na myšlence pomáhat slabšímu. Bezmocní opuštění totiž mohou nabýt nebývalé síly k politickému zvratu.
Příliš mnoho lidí jsme hodili přes palubu, jako bychom je ani nepotřebovali. Přál bych si v novém roce, abychom lidi pro správu věcí veřejných dokázali získávat a přestali je odpuzovat. Záleží na každém z nás.
Autor je spisovatel
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
