Ondřej Soukup: Proč jel Putin za Kimem
Ruský vůdce Vladimir Putin se vrátil ze Severní Koreje již před více než týdnem, debata o tom, co to vlastně znamenalo, trvá dodnes. Protože to rozhodně nebyla řadová zahraniční cesta.
Vladimir Putin před cestou publikoval v deníku severokorejské komunistické strany Rodong Sinmun článek, ve kterém opěvoval tradici přátelství a spolupráce mezi oběma zeměmi.
Jenže ve skutečnosti sovětští vůdci Kim Ir Senem pohrdali a podporovali ho jen z geopolitických důvodů. I ti, kteří věru neměli Marxův Kapitál na nočním stolku, chápali, že oficiální severokorejská ideologie čchučche má s marxismem-leninismem společného asi tolik co veverka s medvědem.
Čtěte také
A nešlo jen o členy sovětského politbyra, i obyčejní lidé se na Severokorejce dívali se směsící lítosti a shovívavosti. Ostatně i já si pamatuji z konce osmdesátých let minulého století, že časopis Korea dnes, vydávaný v ruštině, byl zdrojem mnohé zábavy na studentských večírcích.
Za celou dobu existence KLDR do Pchjongjangu nezavítal ani jeden ze sovětských vůdců. A pochopitelně ani první ruský prezident Boris Jelcin, který měl v divokých letech po rozpadu Sovětského svazu úplně jiné problémy.
Vladimir Putin navštívil Severní Koreu krátce po svém zvolení v roce 2000. Tehdy tam ovšem jel jako představitel moderního Ruska, které pomůže Západu donutit KLDR zastavit jeho raketový program. Moskva samozřejmě také sledovala vlastní zájem. Spojené státy za prezidenta Bushe začaly budovat protiraketovou obranu a odkazovaly se na hrozbu ze strany Íránu a Severní Koreje. Takže pokud by nebyly rakety, nebyla by potřebná ani obrana.
Jako rovný s rovným
Čtěte také
Nový ruský prezident po setkání s Kim Čong-ilem prohlásil, že Severokorejci mají zájem pouze o mírový výzkum kosmu a k němu budou používat jen rakety jiných států, tedy ruské. Brzy se ovšem ukázalo, že Pchjongjang rozhodně svůj raketový program nezastavil.
V roce 2006 Moskva odsoudila zkoušky severokorejské balistické rakety a o tři roky později po testech jaderné bomby se Rusko připojilo k sankcím proti KLDR. S Kim Čong-ilem se Putin již neviděl.
Jenže o čtvrtstoletí později přijel ruský prezident v úplně jiné pozici. Už není představitelem globálního světa, který se snaží vyřešit bezpečnostní problém. Dnes naopak přijel jako jeden z globálních páriů, se zatykačem od Mezinárodního trestního tribunálu na krku, k druhému světovému vyvrhelovi.
A co hůře, nyní jedná s Kim Čong-unem jako rovný s rovným. Obě strany se navzájem potřebují. Rusko potřebuje dělostřelecké granáty, kterých má KLDR více než dost. Naopak Pchjongjang potřebuje ropu a především moderní vojenské technologie. Místo toho, aby se Putin snažil bezpečnostním problémům zabránit, nyní je sám vyvolává.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
