Ondřej Soukup: Jak povědomí o vině nacistů přineslo Moskvě nečekané plody

Jeho pravděpodobné jmenování v Německu znovu rozvířilo debatu o vztahu k Rusku a o tom, jak se změnil po ruské anexi Krymu. Není to akademická otázka, před blížícími se podzimními volbami jde i výsostné politikum.

Současná kancléřka Angela Merkelová v rozhovoru se čtenáři bulvárního deníku Bild prohlásila, že “Není každý jako Schröder. Až nebudu kancléřkou, tak se nebudu snažit získat pro sebe místo v byznysu”.

Její vyzyvatel, sociální demokrat Martin Schulz jen suše konstatoval, že jde o ryze osobní rozhodnutí německého exkancléře, které nemá nic společného s politikou současné SPD. Přitom sociální demokraté původně počítali se zapojením Schrödera do kampaně coby tvůrce reformy, která Německu zajistila relativně hladké proplutí ekonomickou krizí v letech 2008-2009.

Rusko-německé vztahy byly v posledních desetiletích velmi blízké. Můžeme vzpomenout někdejšího kancléře Williho Brandta, který svou Ostpolitik zahájil éru postupného usmiřování obou evropských velmocí. Od té doby bylo Německo vždy zastáncem Ruska a v divokých dobách krátce po rozpadu Sovětského svazu také největším dárcem.

Logo|foto:Český rozhlas

Ruské pokusy ovlivnit německé volby?

Sympatie byly vzájemné. Německé firmy hlavně po přelomu tisíciletí, kdy ceny ropy, hlavního ruského vývozního artiklu, atakovaly cenu 100 dolarů za barel, sklízely ovoce trpělivého budování obchodních vztahů. Společnosti jako Siemens nebo Volkswagen uzavíraly v Rusku miliardové obchody.

Jenže to vše skončilo s anexí Krymu. Publicista a politolog Alexandr Morozov, který spolupracuje s univerzitou v Brémách, tvrdí, že pro německý vztah k Rusku je určující zkušenost 2. světové války a německý pocit viny.

“Proto Německo bylo svým způsobem advokátem Moskvy v Evropské unii a podporovalo třeba vstup Moskvy do G8. Jenže stejný pocit nyní vede k tomu, že Berlín patří mezi největší zastánce sankcí. Protože Němci z vlastních dějin dobře vědí, že anexe cizího území nevede k ničemu dobrému,” říká Morozov.

Pro Moskvu to bylo nepříjemné překvapení, protože spoléhala hlavně na německé koncerny, že budou schopny zabránit politikům zavést sankce. To nevyšlo. Německé úřady nyní varují před možnými ruskými pokusy o ovlivnění parlamentních voleb.

Logo|foto:Český rozhlas

Budíčkem pro ně byla kauza, kdy ruská státní televize v době vrcholící migrační krize odvysílala vymyšlenou reportáž o znásilnění ruskojazyčné školačky v Berlíně syrskými uprchlíky. To vyvolalo sérii demonstrací ruskojazyčných Němců, kterých se účastnilo přes 20 tisíc lidí. Nyní šéf kontrarozvědky Hans-Georg Maaßen varuje před další možnou ruskou kampaní. Současně ale přiznává, že Moskva se možná rozhodne nezhoršovat již tak napjaté vztahy s Německem.

Tím spíše, že ruskou rétoriku sdílejí jen postkomunisté ze strany Die Linke a pravicoví populisté z Alternativy pro Německo. Ze slovníku etablovaných stran, které budou po volbách sestavovat vládu, se po anexi Krymu vytratila. Povědomí o tragédii 2. světové války a vině nacistů tentokrát přineslo pro Moskvu zcela nečekané plody.