Ondřej Neff: Jeden velký sen

Černá díra, dosud známá spíše z ilustrací, je objekt, který kolem sebe křiví čas a prostor takovým způsobem, že z něj nemůže uniknout ani světlo
Černá díra, dosud známá spíše z ilustrací, je objekt, který kolem sebe křiví čas a prostor takovým způsobem, že z něj nemůže uniknout ani světlo

Dvě vědecké a technické události mě minulý týden… jak to říct? Zaujaly, to je slabé slovo.

Začnu tou úspěšnou. Společným úsilím vědců a techniků kolem osmi pozemních rádiových teleskopů a svou superpočítačů se podařilo shromáždit data a vytvořit obraz černé díry v galaxii Messier 87. Všechno, co je s touto událostí spojeno, je v oblasti superlativů.

Ondřej Neff: Glosa aprílová

Podle deníku Daily Telegraph tkví tajemství dobrého aprílového gagu v tom, že musí jít o žert dostatečně velký na to, aby šokoval, ale ne příliš nápadný na to, aby se předem prozradil

Je prvního dubna a slušelo by se šprýmovati. To se dělalo i dřív. Tak třeba se kdysi povedl milý šprým v Mladé frontě, když tam vyšel článek i s fotkou.

Zmíněný galaktický útvar je od nás daleko 55 milionů let. Když se dalo záření zachycené radioteleskopy na cestu, dinosauři už měli u nás po sezóně, ale prapředek člověka, to byl nějaký pulec schovaný kdesi pod kamenem.

A to, co vypočítal Albert Einstein a sám tomu moc nevěřil, tedy ohyb světla a prostoru kolem hmoty, to je tady na fotce. Je to úspěch lidstva? Ne. Je to úspěch konkrétních lidí a konkrétních institucí a jim náleží obdiv a úcta.

Izraelská sonda Berešit měla v pátek měkce dosednout na povrch Měsíce. 170 metrů ji dělilo od úspěchu, ale bylo to jako s Hančem a Vrbatou, když zahynuli skoro na dosah horské chaty.

Berešit se rozbila, sen trvá

Sledoval jsem závěrečnou fázi letu v přímém přenosu. V jednu chvíli to už vypadalo dobře, viděli jsme i záběr izraelské vlajky a nápis Malá země, velké sny. Záběry ukazovaly řídící středisko. Vážné klidné tváře lidí u obrazovek.

Ondřej Neff: Příležitost pro Krtečka

Americký kosmonaut Andrew Feustel v roce 2011 ve Zlíně

V těchto dnech pobývá v naší zemi americký astronaut Andrew Feustel. Možná, že jeho jméno moc neřekne mnohým posluchačům, neřekne, dokud nedodám podstatný detail.

Byly vážné a klidné, dokud to vypadalo na triumf a nic se v nich nezměnilo ani po té osudné vteřině ztráty spojení. Berešit se rozbila, malá země a velké sny zůstaly. Nepochybuji, že Izrael vypustí sondu znovu a i kdyby se měla i napodruhé rozbít o měsíční skály, jednou se to podaří.

Byl to můj druhý přímý přenos z lunárního přistání. Ten první byl v devětašedesátém, před 50 lety přistáli Američané v Apollu. 60. léta byla plná zoufalých neúspěchů, americké rakety řachaly jak prskavky. Velká země ale měla tehdy ještě velké sny a nakonec ten malý krok člověka vykonala a velkoryse ho prohlásila za krok lidstva.

Ondřej Neff

O to tady jde především, o ty sny. Amerika, Čína a Rusko, to jsou světové mocnosti. Izrael, až se to podaří, bude čtvrtá země, která na povrchu Měsíce přistane. A co je to fantastické pro mne, celoživotního fanouška kosmického úsilí – je to soukromý podnik. Do vesmíru vynesla sondu soukromá raketa a také Berešit je částečně soukromý podnik organizace Space IL. Berešit se rozbila, ale sen, ten trvá dál.