Ondřej Neff: Do nového roku
Končíme osmičkový rok a zítra se probudíme do roku devítkového. Ten osmičkový rok ve smyslu stého výročí republiky, ono bylo těch kulatých osmiček k připomenutí víc – byl pro mě v jistém smyslu překvapující.
Ne snad, že bych se během něho něco zásadního dozvěděl, ale spoustu věcí jsem si uvědomil. Například to, že tři čtvrtiny, nebo skoro tři čtvrtiny z těch sta let jsem zažil! To je šokující zjištění.
Ondřej Neff: Splněné přání
V polských Katovicích se konala světová konference o klimatu. To je náramná událost, taková světová konference o klimatu.
Člověk si připomene, že oba moji rodiče ještě zpívali ve škole Zachovej nám Hospodině a můj pradědeček byl tajný císařský rada a jeho dědeček bojoval v napoleonských válkách.
Ono se v rodinné tradici nedochovalo, na jaké straně. Že je to jedno, můj ty bože. Dotyk času. Ohlédnu se, pár příbuzných a on tu stojí Napoleon v rohatém klobouku, stín včerejška.
A ta naše republika. Jak se to tak všechno připomínalo, ona byla původně dlouhá jako salám. Krájeli ji jedni a hned druzí, v podstatě vyjma okrájeného Rakouska si během těch sta let ťafnuli všichni naši sousedi. Z původního salámu zbyl okrojek.
Rovně a s úsměvem
No a byl to taky národnostní mlýnek na maso. Ze začátku tu byl salám – babylonská věž. Rusíni, Slováci, Maďaři, Poláci, Židi, Němci a taky Češi a Moravani, samozřejmě. Zavrčelo to, projeli jsme nějakým žentourem nebo šrotovačkou a vyplivlo nás to jaksi etnicky očištěné.
Ondřej Neff: Smát se či nesmát
Připomenu příhodu, která mě před pár dny zaujala. Četl jsem o ní v novinách a to tedy neznamená, že se vůbec stala anebo že se stala přibližně nebo aspoň zhruba tak, jak bylo napsáno.
Za tu poslední očišťovací akci, to odšrotování Němců, může hlavně Stalin. Máme mu za to být vděčni nebo mu spílat? O tom se jaksi moc nepřemýšlelo, ale nevadí. Máme před sebou dalších sto let na úvahy.
Příští rok budeme přemýšlet o něčem jiném. Třicet let od listopadu, třicet let od dnů, kdy ledy definitivně pukly. Po celý rok budou příležitosti k reflexi.
V našich poměrech reflexe obvykle znamená, že se zmáčkne vypínač hnojometu a hází se špína na všechny strany. Že bylo všechno špatně a tohle nedopadlo a tamto mělo být jinak.
Naštěstí tu zůstává to podstatné. Žijeme ve svobodné zemi, řídíme si vlastní osud, třeba někdy mylně a dokonce snad až i trapně. Ideový hnojomet může házet špínu na všechny strany, ale na tomhle faktu nic nezmění.
Konec konců, i to že ten hnojomet je každému k dispozici, je součást svobodných poměrů. Přeji nám všem, abychom do nového roku vstoupili rovně a s úsměvem.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
