Ondřej Neff: Díra do světa
Není úspěch jako úspěch. Když ale něčeho prodáte na celém světě za prvních 24 hodin milion kusů, je to úspěch jako hrom, když to nejsou – dejme tomu – ping-pongové míčky, ale počítačová hra. Právě to je ten případ. Hra se jmenuje Kingdom Come: Deliverance 2.
Kdo nevíte, o co jde, asi se podivíte, proč se tu rozplývám nad americkým produktem pokleslé zábavy. Jenže v tom je ten háček. Není to ani americký produkt, ani pokleslá zábava. Kingdom Come: Deliverance 2 je čistě český produkt vývojářů Martina Klímy a Daniela Vávry, beru to podle abecedy.
Čtěte také
No a počítačová hra – to není, jako když jsme kdysi na Atari hráli piškvorky a o něco později Perského prince. Produkce počítačové hry, pokud má mít celosvětový dopad a má se jí prodat milion kusů za 24 hodin, se liší od produkce velkofilmu jen tím, že je náročnější a dražší.
Posloucháte dobře. Prorazit na světovém trhu počítačových her, to je přinejmenším srovnatelné jako prorazit ve filmu.
Miliony hráčů na celém světě
Tím nemyslím urvat Cenu filmové kritiky v Kodani a Zlatou mušli v Tararingapatamu. To znamená přitáhnout miliony diváků do kina.
Naposledy se to z Čechů podařilo Miloši Formanovi v Amadeovi, jenže produkce byla hollywoodská. Kingdom Come: Deliverance 2 má anglosaský jenom název. Odehrává se v českém středověku, konkrétně na hradě Trosky a v Kutné Hoře a příběh je ryze český. Jak to souvisí s českou reprezentací, si umí každý soudný člověk představit.
Čtěte také
Srovnání s velkofilmem sedí a v něčem kulhá. Zasvěceným to nemusím vysvětlovat, ale ne každý je obeznámený. Dnešní počítačové hry tohoto dějového typu si představte jako film, do kterého vstoupíte a hrajete v něm.
Jsou to zpravidla příběhy akční, dříve se říkalo dobrodružné a nejinak je to i zde. Tedy znovu, je to „něco jako film‟. Rozdíl je v tom, že film jako žánr zvolna usíná, stává se tradičním uměním a do kina se bude chodit jako do divadla. Ale to špičkové ve smyslu ostří břitvy, to je soudobá počítačová hra.
Takže znovu, obrovský úspěch a díky této hře se o existenci naší země dozvědí mladí lidé na celém světě, kteří o ní nikdy neslyšeli anebo mají jakési ponětí o divném koutě někde v podhůří Karpat.
Ano, v dnešním světě jsou pánové Klíma a Vávra něco jako Goldwyn a Mayer. Ještě by měli mít lva, aby zařval. Tohle je reprezentace státu!
Snad nemusím připomínat, že na ni nepadla ani koruna státní dotace, to asi každý tuší. Stejně jako že pánové asi nepůjdou do fronty na přidělení titulu placeného státního umělce, natož aby dostali vyznamenání za zásluhy. Jsme přece v Česku.
Autor je vydavatel internetového deníku Neviditelný pes
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
