Ondřej Konrád: Staronový NERV s jiným zadáním

. Nakonec, až počátkem následujícího roku byla pak přece ustavena přechodná Národní ekonomická rada vlády, známá pod zkratkou NERV, která měla za úkol dávat podněty k tomu, jak stát efektivně může podporovat ohrožený průmysl. Připomeňme, že protikrizový plán z dílny NERVu obsahoval slevy na sociálním pojistném, což mělo zlevnit pracovní sílu a zabránit propouštění, zrychlené odpisy majetku firem, které tak mohly nakupovat, stát garantoval bankovní úvěry podnikům a měl přispět k rychlejšímu zaměstnávání.

Česká republika nakonec turbulentní období jakž tak přežila, aniž sahala k některým sporným opatřením typu šrotovného, s nímž většina rady nesouhlasila, a vládě byl NERV zřejmě prospěšný. Činnost rada ukončila po devíti měsících působení, kdy bezprostřední ohrožení pominulo a stát řídila nepolitická vláda Jana Fischera.

Že je ovšem NERV užitečný i dnes se domnívá nový premiér Petr Nečas a tak dnešním dnem počíná pracovat ekonomický poradní tým číslo dvě, částečně se personálně kryjící s prvou skupinou, částečně obměněný. A jiné bude především jeho zadání, neboť teď jde naopak o to, aby průmysl pomohl zadluženému státu. Což nebude snadné, neboť ani ekonomika se stále ještě nenachází v optimální kondici. Předseda vlády ví, že při záměru zastavit státní deficit a zároveň rozhýbat ekonomiku jsou expertní hlasy potřebné a Národní ekonomická rada vlády, jejíž členové budou pracovat opět zadarmo, neboť podle Nečasových slov jde o službu vlasti, má pravidelně zasedat každý měsíc a zůstávat v nejužším kontaktu s jednotlivými vládními resorty, ekonomičtí ministři se kupříkladu budou účastňovat rokování jednotlivých týmů uvnitř NERVu.

Jména ekonomů patnáctičlenné rady jsou většinou širší veřejnosti známá: z její prvé verze přešli do nynější sestavy kupříkladu Vladimír Dlouhý, Jiří Rusnok, Miroslav Zámečník, Jiří Weigl nebo Tomáš Sedláček, nově přicházejí mimo jiné Vladimír Bezděk, podle něhož se říká skupině expertů chystající důchodovou reformu, i exministr financí Eduard Janota, který v minulé vládě koncipoval úsporné ekonomické balíčky, jež ale pak výrazně osekávala sněmovna v níž levice počala disponovat většinou.

A novinkou je šest projektových týmů v rámci rady, které se budou zaměřovat na jednotlivé oblasti. Těmi jsou stabilizace veřejných rozpočtů,
už zmíněná důchodová reforma, boj proti korupci a za průhlednost veřejných zakázek, dále ekonomická politika Evropské unie a slaďování tuzemské regulační legislativy s unijní, a konečně udržení konkurenceschopnosti státu a podpora podnikání.
To, že vláda ještě před tím, než dostala důvěru sněmovny už jmenovala Národní ekonomickou radu bude zřejmě na veřejnost působit důvěryhodně, odborné zázemí pro rozsáhlé reformy je také na místě. I když plnou váhu odpovědnosti ponese za veškerá rozhodnutí samozřejmě kabinet ministrů, potažmo koaliční většina v parlamentu.

A hlavním reformním „tahounům“ v kabinetu, kterými se dnes jeví především premiér s ministrem financí Miroslavem Kalouskem, se váha doporučení sboru nezávislých odborníků jistě bude hodit při očekávaných tahanicích nad plánovanými škrty v rozpočtu na příští rok. Ty by totiž měly být poměrně výrazné, okolo padesáti miliard, což se jistě nebude některým ministrům zamlouvat. Reprezentanti Věcí veřejných ve vládě jak známo nesouhlasí s rozsahem šetření ještě v tomto roce a nejproblematičtější resorty vnitra a školství mají příští rok uspořit ještě víc. A rychlá instalace NERVu také slibuje naději, že na jednotlivé resorty přestanou mít větší vliv lobbyistické skupiny.

Ustavení poradního sboru vážených expertů ovšem samo nemůže být spasitelné a vládní reformní záměry budou nutně narážet na realitu. Kupříkladu do říjnových komunálních a senátních voleb těžko čekat debatu o vyšších daních, když se koaliční strany před sněmovními volbami zaklínaly, že se vyšší daně zavádět nebudou. Ostatně před daněmi bude nejspíš tandem Nečas - Kalousek upřednostňovat škrty v rozpočtech jednotlivých ministerstev, ačkoli by ale potřebovali obojí. I když jim to také bude Národní ekonomická rada doporučovat, nepopulární zásah do daní se může odkládat až do doby, kdy se budou zvolna blížit další sněmovní volby a koaliční strany na ně počnou intenzivně myslet. Samozřejmě, základní otázkou zůstane, jak se bude vyvíjet Hrubý domácí produkt. Ten prozatím roste jen velmi zvolna a i když Státní banka předpokládá mírné zlepšení, zázraky očekávat minimálně v příštím roce nelze.

Přesto ale je zřízení rady třeba uvítat a možná i dodat, že podobné poradní skupiny, a to sestavené nejen výhradně z ekonomů, by mohly být užitečné i jednotlivým ministrům. I ty resorty, které nespravují hospodářskou produkci, by se totiž mohly dozajista chovat efektivněji, přičemž si to ale jejich úředníci dost možná neumí anebo nechtějí představit. Ostatně staronový člen NERVu Tomáš Sedláček se domnívá, že rada by mohla určitou inspirací pro všechny členy vlády.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání. Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas.