Ondřej Konrád: Skutečně slavnostní oceňování
Říká se, že nepěkné věci lidská paměť časem vytěsní. Nějakou dobu to ovšem trvá a od deseti let, ve kterých uděloval státní vyznamenání minulý prezident, zatím mnoho vody neuplynulo.
Čtěte také
Takže si lehce vybavujeme, že slavnostní akty 28. října ve Vladislavském sále zahájil Miloš Zeman, který krátce před tím nepřímo vládl prostřednictvím více méně svévolně zřízeného úřednického kabinetu ministrů, nepozváním tehdejšího rektora Masarykovy univerzity Beka, který mu zabránil, aby při volební kampani v podstatě sám za sebe agitoval na akademické půdě.
Ze solidarity nepřijali tím pádem pozvánku k ceremonii někteří další rektoři, za totality zakazovaný muzikant Vladimír Mišík odmítl nabízenou medaili z takových rukou, a pak už jen rok co rok přecházel zrak nad řadou naschválů hlavy státu. Včetně mnoha absurdních jmen odměňovaných.
Buď dárců Zemanovy kampaně, anebo jeho skoro až nohsledů z různých sfér. Kulturní, nebo spíš pop-kulturní nevyjímaje. A sem tam i nad nějakým exponentem totalitního režimu.
Diametrálně jinak
Loni poprvé rozdával vyznamenání jeho nástupce Petr Pavel a změna to byla výrazná. Od výběru oceňovaných k důstojné a žádnými protivnostmi nezkalené atmosféře celého aktu. Což se letos opakovalo ve snad ještě vzájemně otevřenějším a skutečně slavnostním duchu.
Čtěte také
Z následných reakcí některých čerstvých nositelů vyznamenání bylo také zřetelné, že nic nepředstírají, když hovoří o poctě vlastně navýšené volbou osobností, mezi nimiž se ocitli.
Dohromady jich bylo šestapadesát, členové obou parlamentních komor jich ovšem navrhli několik stovek, vláda tentokrát možnost nominovat své kandidáty nevyužila. Prezidentem a jeho týmem zvolená kombinace význačných jedinců mohla těžko vyvolat silnější kritiku.
Neboť šlo o postavy důležité pro stát v osudových okamžicích jako Řádem Bílého lva ocenění armádní generál Irgl a brigádní generál Moravec, až po veřejně neznámé zachránce lidských životů s nasazením svého.
Čtěte také
Dále byli vyznamenání například už neaktivní výteční sportovci – ale i kapitán hokejových mistrů světa Červenka –, několik zakladatelů a provozovatelů podstatných neziskových institucí, samozřejmě také vědci, umělci různých oborů ale i novináři – mimo specialisty na dění v USA, vloni předčasně zemřelého Daniela Anýže také Pavel Pecháček, dlouholetý ředitel Rádia Svobodná Evropa, ve kterém pracovalo několik členů redakce tohoto pořadu.
Až po ještě další dvě jména poctěné Řádem Bílého lva – architektku a designérku Evu Jiřičnou a choreografa Jiřího Kyliána, kteří výrazně reprezentovali zemi ve světě.
Koho podporovat a co nám nesvědčí
Zásadním prvkem slavnostního aktu byl ovšem také úvodní projev prezidenta, možná jeho zatím vůbec nejlepší.
Hovořil v něm mimo jiné o tom, že nevěří v častokrát opakované nesmiřitelné rozdělení společnosti, což se podle něho ukázalo při široké solidaritě v souvislosti se zářijovými povodněmi. Ostatně byl vyznamenán i zástupce meteorologů, kteří veřejnost před živelnou pohromou však varovali.
A Petr Pavel také řekl, že nebude podporovat politiky, kteří nabízejí snadná řešení a jdou cestou nejmenšího odporu, nýbrž ty, kteří budou s odvahou a odpovědností přistupovat i k řešení i nepopulárních otázek.
A připomněl, že je demokracie křehká a jak je snadné je ji, dokonce na prvý pohled nepozorovaně, ztratit. A snad aby neopakoval oblíbené heslo Václava Havla, jakoby je otočil, ale s týmž významem: „Nenávist a lež nám nesvědčí.“
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
-
HoKlaFaKla
Ondřej Kukal -
Kost
Bára Dočkalová -
PRAŽSKÉ JARO - PRAGUE SPRING FESTIVAL - GOLD EDITION vol. 7
Bedřich Smetana, Česká filharmonie, Wolfgang Sawallisch, Johannes Brahms, Pražský filharmonický sbor, Roberta Alexander, Thomas Allen, Lubomír Mátl, Erich Leinsdorf, Miroslav Mareš, Jaroslav Vašíček, Jan Málek, Zbyněk Matějů


