Ondřej Konrád: Prezident vs. kolegiální rektoři

25. říjen 2013

Rozhodnutí prezidenta navštěvovat kraje během volební kampaně se od počátku jevilo trochu problematické. I když Miloš Zeman přímo nepodporoval žádnou stranu, přece jen je čestným předsedou jedné do voleb kráčející, a ta má navíc v názvu jeho jméno. A hlavu státu na cestách doprovázeli o vstup do sněmovny usilující politikové.

Vždy se to sice dalo nějak formálně odůvodnit. Třeba když s ním jel na Zlínsko šéf hradní kanceláře a ministr vnitra do Ostravy, kde nedlouho před tím proběhla bitka protiromských extremistů s policisty. Na jihu Moravy pak Zemana provázel hejtman. Shodou okolností ale šlo o lídry, respektive dvojku tamních kandidátek. Toho si nešlo nevšimnout.

Dost možná právě proto usoudil rektor brněnské Masarykovy univerzity, že na akademické půdě nemá v předvolebním období prezident hovořit ke studentům a zaměstnancům. A Miloš Zeman nyní rektora Beka nepozval na pondělní slavnostní předávání státních vyznamenání. Následně to vysvětlil tím, že jej šéf university urazil, neboť on na žádné vysoké škole politickou agitaci neprováděl. Jenomže pozvánku nedostal také rektor Jihočeské univerzity Grubhoffer - podle Zemanových slov proto, že už jednou prezidentovo pozvání odmítl, totiž k jarnímu jmenování profesorů, poznamenané sporem o osobu Martina C. Putny. A tak to chtěj nechtěj celé vyhlíží jako dotčené oplácení, nad nímž bychom ale si představovali prezidenta povzneseného. A nikoli hovořícího v Bekově případě doslova o „urážce hlavy státu“.

Výsledkem je solidárnost většiny nejvyšších představitelů akademické obce s oběma muži „v nemilosti“: pozvánky na večer 28. října vrátil rektor University Karlovy, stejně jako šéfově škol v Olomouci, Ostravě, Liberci, nebo pražských AMU a VŠUP. A přidali se k nim pak také primátoři velkých měst, včetně pražského Tomáše Hudečka. To jsou ovšem reprezentanti vesměs pravicových stran a jejich gesto má tedy politický charakter.

Z toho ale nelze podezřívat akademiky. Ti se prostě jen domnívají, že pozvánky měli dostat šéfové všech vysokých škol bez rozdílu. A pokud hlava státu provádí selekci, pak se tedy ceremoniálu neúčastní. Nic víc, nic méně.

Ostatně už ve zmíněné Putnově kauze projevili akademikové do značné míry kolegialitu, pramenící z přesvědčení o Putnově odbornosti, stojící nad jeho sklonem privátně provokovat. A mnozí se také museli domnívat, že Putna dráždil Miloše Zemana spíš proto, jak se vyjadřuje k němu samému, než ještě dávno před tím k panu Bátorovi. Který těžko hlavě státu může něčím imponovat.

Ještě pořád by se ovšem dala zbytečná půtka Hradu s rektory zažehnat, do pondělního večera je na to čas. Bylo by pěkné, pokud by prezident projevil pochopení, že na některé věci lze nahlížet různě, aniž by to muselo vést k roztržce.

Spustit audio