Ondřej Konrád: Oživlé černobylské inferno
Před nedávnem si nejen ta část světa, nad níž před 33 lety utajeně plul radioaktivní mrak, připomínala největší jadernou havárii v historii.
S neobyčejnou sugestivitou, důkladností a emocionálním účinkem pak nyní rekonstruuje tragédii z roku 1986 pětidílný britsko-americký hraný seriál televize HBO s lakonickým titulem Černobyl.
Krásná záře
U nás byly odvysílané zatím tři epizody. A hned při první diváky mrazilo. I když na obrazovkách právě probíhalo doslova inferno. Rozpoutané bezprostředními důsledky exploze a roztavení reaktoru.
Černobyl a klimatická krize. Ani za třicet let se politici nezbavili neschopnosti a zaslepení mocí
Černobyl sloužil desítky let jako memento neschopnosti komunistů, cynismu totalitárního zřízení, sovětského šlendriánu a hlavně zadržování informací, které tradičně provází jak jaderný průmysl, tak nedemokratické režimy. Nová, oceňovaná minisérie HBO teď ale prostřednictvím černobylské tragédie sžíravě a kriticky komentuje zejména naši současnost. Ne tu jadernou, ale klimatickou.
Ti kdo se ocitli nejblíže, umírají takřka ihned, jiné to čeká v řádu desítek hodin a za strašlivých okolností. Pracovníky elektrárny, anebo hasiče, z nichž jeden například zvědavě popadne velký úlomek grafitu z pláště reaktoru, a i když má důkladné rukavice, je jeho osud nenávratně zpečetěn.
Stejně tak zřejmě mnohých, včetně dětí, které po půlnoci 26. dubna v blízkém městě Pripjať vzbudila exploze a vyšli ven, aby se kochali vyhlídkou na nedalekou záři krásně záhadné barvy. A obdivovali vůkol poletující nevšední popílek, připomínající velké sněhové vločky.
Tamní obyvatelé ostatně normálně fungují a děti chodí do školy a ze školy ještě další dramaticky vysoce radioaktivní dny, než je požár v první fázi uhašen. Ale jaderná reakce samozřejmě pokračuje a začíná jít o to, že jsou v sázce desítky milionů životů a na staletí neobyvatelná krajina ohromného rozsahu, včetně zamořených řek.
Byrokrat a vědec na dohled apokalypsy
Jan Bělíček: Černobyl jako ukradené trauma
Narodil jsem se necelého půl roku poté, co explodoval reaktor čtvrtého bloku jaderné elektrárny Černobyl.
To se ovšem už začíná konečně hýbat víc než zkostnatělý sovětský aparát, který zpočátku všechno tutlal, a bagatelizoval. Vždyť vrcholní funkcionáři elektrárny se například vzájemně ujišťovali, že o nic vážného nemůže jít, když dozimetry ukazují jen málo přes normál. Ty ovšem byly limitovány, nedovedly naměřit vyšší hodnoty a teprve když je armádou použit důkladný přístroj, ukáže se nejčernější hrůza v plné nahotě.
Ale ještě i tehdy zasahuje KGB vůči vědcům, kteří se snaží zjistit příčiny havárie, neboť jen tak se něco takového nebude opakovat. A k doslova se před očima rozpadajícím osobám, které byly zasaženy obrovskou radioaktivitou přímo v elektrárně, je přístup do speciálního oddělení nemocnice přísně zakázaný. A tak dále.
Po Černobylu se nenarodilo 400 chlapečků, říká novinář Vašků. Následky havárie dokumentuje už 14 let
Je to už 33 let od Černobylu. Od nejzávažnější havárie v historii jaderné energetiky, které se stalo v tehdy ruském (dnes ukrajinském) městě.
Průlom v utajování a hledání cest ke zmenšení následků vidíme, aspoň v dosavadních dílech, hlavně skrze postavy jaderného fyzika Legasova a šéfa vládní komise Ščedrina, společně vyslaných do Černobylu Nejvyšším sovětem.
A mající od počátku k věci totálně rozdílné přístupy. Jež se ale pomalu sbližují: kovaný stranický byrokrat počíná nahlížet na leccos jinak, než byl za celou kariéru uvyklý. A prominentní vědec zase musí znovu a znovu lhát do očí těm, bez jejichž zásahu nastane apokalypsa. Ale je čeká jistá a příšerná smrt.
A uvědomuje si, čemu léta mlčky asistoval. Když vidí technickou, bezpečnostní i personální úroveň jaderné elektrárny. A v přeneseném smyslu celého sovětského systému. Ale do závěru strhujícího seriálu ještě zbývají dvě epizody.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
