Ondřej Konrád: Milion chvilek jde do krajů

Na spolek Milion chvilek pro demokracii až alergičtí. Což jakoby naznačovalo jistou nervozitu. Aby ne, po dvou zhruba čtvrtmilionových Letenských pláních. A řadě ne tak obrovských, ale stejně nikoli zanedbatelných manifestacích.

Ne moc přesvědčivé strany  

O jakých si tábory příznivců premiéra a vůbec zachování statu quo, málem i příslovečného „klidu na práci“, mohou nechat akorát zdát. Ale mají v rukou jasný argument: je tu prostě drtivý vítěz voleb a to třeba respektovat. Jak činí ostatně i vrchní politická autorita, vítěz jiných voleb, tedy prezident.

Čtěte také

Petr Holec: Minář vstupuje do politiky, na demonstracích bude lepit opozici

I když Miloš Zeman aspoň na adresu demonstrantů neříká jako jeho předchůdce Klaus, že když se někomu něco nelíbí, ať si založí politickou stranu a do té doby nechť v podstatě drží ústa. Což je absurdní demagogie, protože pak by se drtivá většina občanů redukovala na pouhé vhazovače volebních lístků jednou za čtyři roky. 

Někdo k takové trapné roli ovšem inklinuje. A leckdo zase ignoruje volby. A Milion chvilek se naopak snaží společnost probrat a aktivovat. S přesvědčením, že problémy zatížený premiér zemi škodí, ale že porazit ho lze jen ve volné politické soutěži.

Do níž by se prý měly spojit takzvané demokratické strany, bez ohledu na programové rozdílnosti. Což sice předáci ODS, Pirátů, TOP 09, Starostů a lidovců jakž takž slibují (v prosinci tváří v tvář davu na demonstraci Chvilek), ale moc upřímně to zatím nepůsobí.

Křížem krážem

Čtěte také

Lukáš Jelínek: Skokanem roku je Milion chvilek pro demokracii

Předáci spolku na to reagují ohláškou zvýšené činnosti, tentokrát akcemi ve všech krajských městech. Přičemž se hodlají soustředit nejen na osobu kontroverzního premiéra, ale také na místní otázky.

A dodávají, že je sice pro ně nadále prioritní Babišova rezignace, ale hlavně jim jde o jeho následnou prohru. Tedy o vítězství demokratických stran za dva roky. Po které míní Chvilkaři neúnavně pokračovat v započatém díle.

Které, jak shora naznačeno, někoho z principu dráždí, jiného zas trochu straší. A ani zmíněné opoziční strany se vedle Chvilek necítí zrovna uvolněně. Jsou také už dlouho sešněrované, nekreativní, až zatuchle úřednické.

Ondřej Konrád|foto: Khalil Baalbaki

Jestli se to nezačne měnit, a to poměrně rychle, může se stát, že Milion chvilek vyvolá vznik nějakého úplně nového politického subjektu. Který třeba potom s vydatnou podporou spolku ty ke vzájemné spolupráci neochotné strany slupne jako malinu. Není moc těžké si to představit.     

Autor je komentátor Českého rozhlasu