Ondřej Konrád: Loňský přebytek versus letošní odvaha?
„Rozpočet na rok 2018 projídá budoucnost,“ říkal předloni v prosinci zachmuřeně šéf poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek.
Petr Hartman: Státní rozpočet a konec světa
Konec světa se neblíží, proto Česká republika nebude příští rok hospodařit s dobrým státním rozpočtem. Právě zmiňovanou katastrofou podmínil Miroslav Kalousek svůj pozitivní pohled na navrhované výdaje a příjmy státu.
Když tedy nyní ministerstvo financí vykazuje skoro třímiliardový přebytek loňského státního rozpočtu s hrdým poukazem, že jde o druhý nejlepší výsledek od roku 1996, vyhlíží to, jakoby si obě Babišovy vlády vzaly Kalouskovo napomenutí k srdci. Jenže zrovna na jeho názory se v nejvyšších patrech hnutí ANO nedá.
A dvojnásobná strážkyně státní kasy Alena Schillerová vypočítává příčiny mírně kladného závěrečného účtu: díky EET ubylo podvodů a daně se účinněji vybírají, ekonomika je v dobré kondici, rostou mzdy a domácnosti i firmy mohou nakupovat. Navíc je nízká nezaměstnanost. Teprve potom ministryně, málem jakoby mimochodem, uvádí také přítok evropských peněz.
Odvážnému štěstí přeje
Který ale naopak coby nepřehlédnutelný podtrhují nezávislí experti i opoziční politikové. Třebaže vesměs uznávají přímou úměrnost mezi vyšším výkonem hospodářství a odvody daní i pojistného.
David Klimeš: Poslední rozpočet hloupého rozdávání. Pak už zas přijdou rozpočty hloupých škrtů
Pro samé útoky na Babiše a aktuální rozpočet však poslanci zapomněli občanům sdělit to podstatné. Že takové rozpočtové eldorádo se už opakovat v dalších letech nebude. Kdyby se opoziční poslanci podívali do rozpočtového výhledu ministerstva financí na další roky, tak by zjistili, že sám Babiš už přikázal na další roky utáhnout fiskální šrouby. Tak dost pesimistických řečí a užijme si ten rozpočet na příští rok.
Zároveň ovšem kritizují, že se hlavně mělo podstatněji investovat. K čemu lepšímu by měl sloužit plánovaný deficit? Nakonec ale ušetřený. Není to známka přílišné váhavosti? Překvapivá u v civilu velkopodnikatele Babiše, který přece musí nejlépe vědět, jak podstatné je dávat přebytek na další rozvoj.
A jak jinak, neodbytný Kalousek zase konkrétními šiframi dokládá, že stát, ať si říká, co chce, stejně utratil víc, než měl. A na jím předvídané projídání budoucnosti tudíž došlo. Dodejme: dojít ale vlastně mohlo. Jen v potřebných investicích.
Fatální kdykoli jakkoli
Námitek zní vícero, ale v zásadě je kladný součet vítaný. Aby ne. Hlavně coby důsledek stále ještě rostoucí ekonomiky. K čemuž ale hned zní skoro sborové upozornění z řad vládních i opozičních, že letos skoro jistě dojde k přibrzdění. Například i kvůli nedostatku lidí.
A kdo ví, co může způsobit Trumpovo obchodní válečnictví i skoro jistý odchod Britů z unie. Konečně před tím vším varoval o Vánocích i prezident. Euforii je vždy obezřetné držet na uzdě. Ale zas ne zprudka, aby například lidé nepřestali utrácet.
Stačí, že se co chvíli některý renomovaný ekonom vytasí se strašákem nevyhnutelného příchodu další světové krize. Která by prý mohla přilétnout takřka kdykoli, odkudkoli a z jakékoli příčiny. Což, doufejme, si nebude - a tentokrát bez legrace - letos brát vláda k srdci. A projeví dostatečnou investiční rozhodnost i prozíravost. Aniž by přestala myslet na nějaký polštářek pro případnou nepřízeň osudu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
