Ondřej Konrád: Lidický otazník po skoro osmdesáti letech

I když Němci za války srovnali se zemí řadu dalších obcí na různých místech kontinentu a někdy zavraždili ještě větší počet osob.

Čtěte také

Nechci ignorovat nepříjemné informace, vysvětluje Martina Lehmannová, bývalá ředitelka Památníku Lidice

Například dva roky po Lidicích přišlo o život skoro 650 lidí francouzské obce Oradour-sur-Glane. Ale volba padla na Lidice. Možná proto, že šlo o odvetu za Heydrichovu smrt. Po válce z vybudovaného lidického památníku vyrostla instituce. Kterou nemohli neakceptovat ani odpůrci komunistů, k symbolu se vehementně hlásících.

Když jejich režim před 30 lety skončil, už mnoho z tehdy přeživších lidických žen nezbývalo. Dnes už je na světě jen jediná. A minulý týden požádala otevřeným dopisem ministra kultury, aby nepřijímal demisi ředitelky Památníku Lidice a Ležáky Martiny Lehmannové. To by mohlo mít váhu. Když Lubomír Zaorálek volá po tom, aby se lidická památka žádným způsobem nezpochybňovala a nerozměňovala.

Polidštěný mramor

A i pokud je pravdivé zjištění historika Vojtěcha Kyncla, že jedna z lidických žen několik dnů před likvidací obce udala židovskou podnájemnici, rozměr tragédie se tím nijak neumenšuje. Dokonce lehce zlidšťuje dosavadní lidickou mramorovost.

Čtěte také

Lidické děti byly jediné konkrétní oběti jmenované v obžalobě Adolfa Eichmanna, říká historik

Protože, jak známo, nic není černobílé. A zhruba 350 tamních obětí nemohli být samí andělé. A historikovo poslání je zase bádat po faktech a nezamlčovat je. Přitom právě o zamlčení tak trochu jde: gestapem ještě před osudným 10. červnem 1942 odvezená Štěpánka Mikešová, která zahynula asi o dva měsíce později v Osvětimi, v lidické historii totiž chybí.

Ačkoli v obci několik let žila, mlčelo se o ní v roce 1945 a vypadá to, jako by byl zájem s mlčením pokračovat. Aby se třeba nenarušila představa oněch samých andělů. Takže když ředitelka Lehmannová zmínila v televizní relaci, že by se ona židovská žena mohla nějak do piety zahrnout, bylo zle.

Jaké vztahy obnovit?

A ministr kultury, pod kterého památník spadá, dal na dopis takřečených lidických dětí, který ovšem pravděpodobně iniciovala a zformulovala předsedkyně lidické pobočky Českého svazu bojovníků za svobodu Jana Bobošíková. Když se před pár lety v této organizaci zjevila, odešly z ní na protest poslední tři lidické ženy; dvě z nich už dnes nežijí.

Ondřej Konrád|foto: Khalil Baalbaki

Tehdy jejich gesto nezabralo, dokonce otevřelo Bobošíkové cestu k předsednictví. V této chvíli zatím nezabírá ani hlas té definitivně poslední lidické ženy Jaroslavy Skleničkové. A kdo ví, čím nebo kým byl ministr Zaorálek pohnut k pohledu jen z jedné strany. Ačkoli by v Lidicích rád „obnovil vztahy“, jak řekl. Jenže ty už tam jsou ale nejspíš narušené delší dobu. A bůhví z jakých pohnutek.       

Autor je komentátor Českého rozhlasu