Ondřej Konrád: Lex Babiš 2.0
V druhé polovině 90. let člověka snadno napadlo, že kdyby se chtěl stát Vladimír Železný příštím prezidentem, nejspíš se mu to podaří. Neboť jím vedená TV Nova měla na širokou veřejnost doslova gigantický vliv, stejně jako obdivovaný ředitel Železný, vysvětlující každé sobotní poledne nováckému národu jak vlastně funguje svět. Jenomže Nova mu nepatřila, pro svou politickou kampaň by ji těžko mohl užít, to už by majitel zasáhl.
Ale i tak šlo o ukázku, jak může silné médium postavit nějakou osobu takřka na piedestal. Tehdy to však politická reprezentace přehlédla a nenapadlo ji přijít se zákonem o střetu zájmů, který by mimo jiné zapovídal politikům a vysokým státním úředníkům vlastnit média.
Vybrat si
Musel přijít až dlouho po té případ Andreje Babiše, který koupil mediální dům MAFRA a navíc mohl mít z vládní pozice zásadní vliv na dotace pro svůj holding Agrofert. Ale když jej roku 2016 zákon přezdívaný lex Babiš do střetu zájmů postavil, jeho právníci našli kličku v podobě svěřenského fondu.
Čtěte také
Agrofert, do kterého MAFRA spadala, ale Babiš neovládal pouze formálně. A teprve po té, co se ocitl v opozici a nedisponoval většinou ve Sněmovně, mohl přijít na řadu pokus o zpřísnění normy.
Trvalo ovšem skoro rok a půl než v pátek prošel zákon Sněmovnou a pokud jej schválí i Senát a podepíše prezident, Babišovo hnutí ANO jej hodlá napadnout u Ústavního soudu. Kterému se zřejmě může zdát, že před schvalováním byla do jisté míry omezena diskuse nesouhlasících poslanců, ale zas ne tolik, aby kvůli tomu zákon přestal platit.
Takže bychom přece jen mohl mít rovnější pravidla jak pro politickou činnost, tedy bez politiků vlastnících rozhlas, televizi nebo tisk, a také bez obrovských majetků s nároky na státní nebo evropské dotace. Jinými slovy, aby si bylo nutné vybrat, jestli chce někdo působit ve vysoké politice, nebo být velkopodnikatelem.
Vliv na budoucnost AB?
Babišovo hnutí ANO a ovšem kupodivu i jeho opoziční souputník SPD však nevidí jako správné, aby případný příští premiér Babiš byl donucen MAFRU, a tudíž i stále vlivné deníky Mladá fronta Dnes a Lidové noviny ze svěřenských fondů vyjmout, a tím pádem coby neužitečné nejspíš prodat.
Čtěte také
Jistě nikoli náhodou navrhovali zákonodárci ANO aspoň účinnost normy posunout za termín všeobecných voleb. A samozřejmě nejde jen o mediální dům, ale i nároky na dotace Agrofertu.
A také nikoli pouze o aktuální Babišův případ, nýbrž všech budoucích ministrů a podstatných státních úředníků, kteří by neměli mít možnost dát od svých majetků naoko ruce pryč a převést je na rodinné příslušníky nebo podnikatelské partnery.
Jestli ale bude mít novela vliv na Babišovo rozhodování o jeho politické budoucnosti, je samozřejmě ve hvězdách.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
