Karel Hvížďala: Rudolf Fejeton Křesťan
Fejeton@centrum.cz, tak vypadala jeden čas mailová adresa Rudolfa Křesťana. Už tam nemuselo být ani jeho jméno, protože fejeton si kdekdo hned spojoval právě s ním. Říkával: „Věnuji se tomu žánru s láskou od 16 let a náš vzájemný vztah trvá dodnes. Postupně tak vzniklo 20 knižních sbírek v celkovém nákladu čtvrt milionu výtisků. Poslední má název Tajemné kotě.“
Dodnes si pamatuji, co jsem napsal v roce 1969 do Mladého světa, kde jsme spolu pracovali, o jeho první knížce Kos a kosínus. Byla to sbírka krátkých básniček či říkadel a próz, které již před tím publikoval občas v časopise Plamen či v jiných médií. „Křesťanova knížka je upletena z tenkých drátků, všem snům na památku.“
Čtěte také
Po 57 letech nemám, co bych na této větě měnil. Rudla Kudla, jak jsme mu v redakci říkali, měl zvědavé oči a dokázal žasnout nad maličkostmi, kterých si nikdo jiný nevšiml. Protože měl rád češtinu a byl hravý, logicky skončil u žánru, který mu nejvíc vyhovoval, a to byl fejeton.
Ten ho po tzv. normalizaci, tedy po okupaci v roce 1968, dokázal uchránit před represemi. Já jsem se po vyhození z Mladého světa uchýlil do nakladatelství Albatros, kam pro edici Objektiv, kterou jsem založil, napsal Křesťan knihu Budeš v novinách. Nevěnoval se již reportážím a uzavřel se do ulity fejetonu, který dotáhl v té době do dokonalosti.
Jeho humor byl postaven na lásce k jazyku, s kterým dokázal žonglovat jako klaun s míčky v manéži. Někdy své texty nazýval vyprávěnky asi proto, že je v rádiu či v televizi rád sám četl. Byl pyšný na to, že jich napsal 2 800, a tímto číslem předčil i Jana Nerudu, který jich napsal jen 2 260.
Čtěte také
Někdy koncem 60. let jsme společně ještě s fotografem Leošem Neborem bydleli chvíli v redakci Mladého světa. Miroslav Liďák, známý jako karikaturista Haďák, nám o půlnoci vařil polévky a Rudla Kudla nám četl své texty.
Pamatuji se matně jen na text, v němž popisoval, jak jakýsi profesor testoval své žáky podle toho, jak se zachovali, když jim do umyvadla spadne uzávěr od pasty na zuby. Jindy zase zkoušel psát texty o brýlatých lidech či o levácích a vždy se přitom sám úžasně bavil: neměl děj předem vymyšlený, většinou ho napadla jen první věta a pak se sám nechal překvapovat svými nápady.
O ledasčem vypovídají i názvy jeho knih: Myš v 11. patře, Pozor, hodný pes, Výlov mého rybníka, Podkovaná blecha atd. Jeho první žena Veronika by řekla: v něm je dybuk, který mu radí.
A stejně nápadité byly i ilustrace jeho knih, zpočátku hlavně od Vladimíra Renčína, s kterým připravil rozhovor do studentského časopisu Karlova univerzita, a tím poprvé upozornil na jeho talent. Později jeho fejetony ilustroval i redakční grafik Vladimír Nagaj a ještě později jeho druhá manželka Magda.
Rudolf Fejeton Křesťan, jak jsem mu v duchu říkal, zemřel v 83 letech 15. října 2026 a poslední rozloučení s ním bude v pátek 23. října v 10:20 v Nové obřadní síni na pražských Olšanských hřbitovech.
V jednom z posledních rozhovorů řekl: „Myslím si, že jsem životem nebyl o nic podstatného ošizený a jsem za to vděčný.“
Autor je publicista
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
