Ondřej Konrád: Když tam pojede, tak uvidíte tanec!
„Lze předpokládat, že v důsledku cesty dojde ke zmražení česko-čínské relace na dlouhou dobu. Jak na úrovni politické, tak na úrovni ekonomické, jak tomu bylo v roce 2009.“
Stanovisko šéfa zahraničního odboru prezidentské kanceláře Rudolfa Jindráka – dříve diplomata, a dost možná v budoucnu zase – těžko vysvětlovat jinak, než že Hrad v podstatě viděl plánovanou cestu už nežijícího předsedy Senátu Jaroslava Kubery na Tchaj-wan stejně jako čínská ambasáda.
Podniky budou platit!
Čtěte také
Její dopis dorazil nejprve na Hrad a Kubera jej i s oním stanoviskem dostal nedlouho před smrtí právě tam. Přitom Jindrákem uvedený rok 2009 je připomínkou přijetí tibetského dalajlámy, pro Peking něčeho jako živoucího ďábla, tehdejším premiérem Fischerem. A to se soudruhům nelíbilo. Mimochodem, Fischer si krátce nato dokonce troufl žádat po čínské velvyslankyni vysvětlení, proč byl na celých jedenáct let odsouzen disident Liou Siao-po.
To se jeví dost jinak, než když serveru Aktuálně řekne pan Jindrák, že podle něho není česká politická reprezentace v pozici na vyjadřování se k čínské vnitrostátní situaci. Nic takového ale Jaroslav Kubera nenaznačoval. Naopak hovořil o představě, že by navštívil jak demokratický Tchaj-wan, tak komunistickou Čínu. To by se mu ale asi zřejmě nepodařilo, alespoň ne v uvedeném pořadí.
V onom na Hradčany zaslaném dopise se mimo jiné výmluvně uvádí, že když na Tchaj-wan přijel šéf belgického Senátu, byl mu udělen celoživotní zákaz vstupu do Číny. A také, že české podniky, jejichž představitelé s Kuberou pojedou na Tchaj-wan, „budou muset za návštěvu platit a nebudou vítány v Číně ani čínskými lidmi“.
Čtěte také
Co značí poslední zmínka těžko říct, ale lze si vzpomenout, jak agresivně si počínali záhadní Číňané v pražských ulicích během návštěvy prezidenta Si Ťin-pchinga před čtyřmi lety. A samozřejmě je záhadou, proč dopis dostal prezident, a ne Jaroslav Kubera. Měl snad Miloš Zeman pod tíhou čínských výhrůžek Kuberovi cestu definitivně rozmluvit? Nebo dokonce zakázat? A jak to, že by to nešlo? Proč by prezident nemohl něco zkrátka nařídit?
Každému, co jeho jest
Těžko soudit, jestli na Hradě počítali s tím, že když dopis i s připojenými poznámkami zahraničního odboru Kuberovi předají (mělo se to stát 14. ledna), lehce nestandardní politik si jej pro sebe dlouho nenechá. A to by vlastně nevadilo, prezidentská kancelář by se tak zaprvé zbavila nepříjemně horké brambory a zároveň by mohla prohlásit, že pro české podniky přece udělala, co mohla. Dál nechť se děje, co se děje.
Místo Kubery už ale od středy úřaduje Miloš Vystrčil a podle něho je věc jasná: jde o vyhrožování a zásah do české suverenity. A nebylo by divu, kdyby jej popadlo cukání za Kuberu na ten Tchaj-wan skutečně jet. Ať se pingl hází! Zatímco Rudolf Jindrák si vedle hradních povinností nově přibral ještě rady premiérovi v zahraničněpolitických otázkách. Jak se říká: Každému, co jeho jest.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Související
-
Veřejná debata Plusu se blíží. Ptát se budeme: Koupí si Čína celý svět?
Už v pondělí 24. února (18:30–20:00) zveme na další z cyklu veřejných debat Českého rozhlasu Plus. Tentokrát z Krajské vědecké knihovny Liberec.
-
Petr Honzejk: Kuberova cesta na Tchaj-wan a Zemanovy národní zájmy
Miloš Zeman prohlásil, že pokud Jaroslav Kubera uskuteční příští rok návštěvu Tchaj-wanu, jejich „relativně přátelské“ vztahy skončí.
-
Petříček: Číňanům jsme se neomlouvali, jen vysvětlovali. Tchaj-wan je pro nás pořád významný partner
NATO slaví 70 let. Současný ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) řekl, že pro spojence jsme stále důvěryhodní, a to i přes některé výroky prezidenta nebo L. Zaorálka.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
