Ondřej Konrád: Fremr s odřenýma ušima a stará kauza k přezkumu
Když příslušné senátní výbory celkem hladce schválily prezidentovu nominaci dalších tří osob do funkcí ústavních soudců, zdálo se, že i rozhodování pléna parlamentní horní komory bude podobné. Ale naopak, nakonec se z věci vyklubala několikahodinová poměrně vášnivá debata.
A to nad kandidátem Robertem Fremrem, odborně nezpochybněným (má za sebou místopředsednictví Mezinárodního trestního soudu), nicméně vzbuzujícím u někoho rozpaky.
Dílna StB a podivná přiznávání
Ani ne tak někdejším členstvím v KSČ, jako tím, že roku 1988 předsedal pětičlennému senátu, který řešil případ tří mladíků obžalovaných z poškození olšanských pomníčků ruských a bulharských vojáků a z věcí podstatně nebezpečnějších – shození kanálového víka z Nuselského mostu nebo položení betonového pražce na vlakové koleje.
Čtěte také
Vůdcem skupinky měl být hoch, jehož otec dříve emigroval a jehož ale podle Fremrových kritiků do kauzy účelově „přilepila“ StB, neboť byl pro ni vhodným objektem. I když u inkriminovaných činů ani snad neměl být. Což ale Fremr přešel a padly poměrně tvrdé rozsudky. Jak poznamenal senátor Pavel Fischer: „Přijal závazek plnit stranické úkoly.“
Že měl Fremr slibně nastartovanou kariéru, není sporu, ale do jaké míry mohl prohlédnout kauzu z dílny StB, tak docela jisté už není.
Po roce 1989 se část spisů případu Olšanských hřbitovů ztratila, jako politická kauza přezkoumávána nebyla, onen údajný vůdce na sebe ve vazbě pověděl spoustu až absurdních věcí, které ovšem neudělal, neboť myslel, že ho bude soud považovat za blázna a místo do vězení půjde na psychiatrickou kliniku. Byl připravený zůstat tam třeba navždy.
Co vidí jeden po letech, nemusel druhý kdysi
„Případ má estébácký rukopis na první pohled, pozná to každý, kdo se zabýval komunistickou minulostí,“ píše se v jednom internetovém textu, k čemuž lze poznamenat: Fremr ale v roce 1988 zkušenost historika komunistické minulosti samozřejmě neměl a onu očividnost rukopisu StB třeba skutečně ani on, ani další členové senátu nenahlédli. Ale samozřejmě možná ano.
Čtěte také
To lze ovšem zjistit pouze přezkumem starého případu, což by měl být úkol pro Nejvyšší soud. Jestli po zhruba 35 letech může dojít k tomu, že Fremr selhal a vědomě posloužil politické policii, je ale otázka. Pokud by se tak stalo, vznikla by situace, jakou neznáme, neboť by to byl prvý takto označený ústavní soudce, a tedy pod značným tlakem k rezignaci.
Fremr totiž o dva hlasy nakonec ve středu v Senátu prošel a prezident ho podle všeho záhy jmenuje. Stejně jako dvě nové členky ÚS, Veroniku Křesťanovou a Kateřinu Ronovskou. Jejichž příchodem se lehce rozmělní dosavadní mužská převaha 15členného sboru.
V téhle chvíli ještě neúplného a čekajícího na nového předsedu. I toho by měl ještě tento týden prezident určit.
Uvažovalo se, že by jím mohl být i právě Robert Fremr. Ale po senátní debatě a jen těsném hlasování je to zřejmě vyloučené.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
