Ondřej Konrád: Exprezident převážně skeptický
Známá chuť, anebo snad potřeba Václava Klause „foukat proti větru“ je v posledních týdnech viditelnější než obvykle. A exprezident jako by si dával v časech připomínky čtvrtstoletí od pádu komunismu zvlášť záležet. Coby podstatného exponenta polistopadového dění ho přirozeně oslovují ve větší míře různá média a instituce a takovou příležitost Klaus využívá naplno.
Před nedávnem vzbudil rozruch výroky o už nežijícím a tedy nebránícím se Václavu Havlovi. Tento týden zase opakoval, a snad ještě zdůraznil, na půdě europarlamentu svůj vyhraněně kritický pohled na Unii. K evidentní radosti Brita Nigela Farageho a dalších euroskeptiků řekl ve svém vystoupení na konferenci Evropa 25 let po pádu železné opony, že je unie nedemokratická, nereformovatelná a měla by se zrušit.
Jako se to druhdy stalo s komunismem v sovětských satelitech. Podle dvojnásobného českého premiéra a prezidenta totiž nyní máme „evropský socialismus“. Čemuž by se asi mnozí obyvatelé jiných členských států museli divit, i když také třeba mají k některým prvkům evropské integrace výhrady. Ale Václav Klaus je ve věci unie doslova radikál a tak to nikoho nepřekvapuje.
Do jisté míry nebylo udivující ani jeho bruselské vyjádření skepse nad zprávou NATO o přesunech ruské armády na východ Ukrajiny. „Podobné informace se opakují měsíce a ještě nikdy se neukázaly jako pravdivé.
Kdyby bylo všechno z toho pravda, tak už by tam musela být asi milionová ruská armáda, a to myslím pravda není“, řekl doslova Václav Klaus. Podle něj je třeba počkat na reálná data, aby mohl být učiněn závažný soud. Těžko říci, jaká data by ho přesvědčila, ani proč je náchylný věřit jen jedné straně konfliktu.
Ve čtvrtek se Klaus vedle stávající hlavy státu a řady dalších hostů účastnil konference na domácí půdě s titulem 25 let svobodného podnikání, na které se ovšem vcelku nic třeskutého nepravilo. Oba prezidenti spíš jen zdůrazňovali vlastní zásluhy o transformaci. Klaus hájil „svou“ kupónovou privatizaci, Miloš Zeman zase připomněl, že až za jeho vlády skončil do té doby kvetoucí „bankovní socialismus“. Proti tomu se Klaus ozval s tím, že nejde o analytický termín, nýbrž falešnou politickou nálepku.
Jinak se konference nesla přece jen v duchu oslavném. „Jdeme po stoupající cestě, naše obce a města krásní, dokonce se můžeme vzájemně kritizovat. Přes všechny chyby zde stojíme jako svobodní lidé, bez obavy, že je někdo zavře,“ prohlásil kupříkladu Miloš Zeman.
K čemuž lze ovšem dodat, že skupinku mladých lidí, kteří před pár dny přišli na setkání s prezidentem vybaveni protizemanovským transparentem, sice opravdu nikdo nezavřel, ale na policii přesto skončili. Doufejme, že pouze kvůli čísi nadbytečné horlivosti.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
