Ondřej Konrád: Emancipace po pirátsku

Výsledek brněnského celostátního fóra Pirátů (o vedení mohli jako obvykle hlasovat elektronicky všichni členové, nejen ti přítomní), je unikum, ale logické, jde přece o progresivní stranu. Co z toho ale poplyne, a jestli staronovému předsedovi Bartošovi předčasně nezesiví dredy, se ještě uvidí.

Čtěte také

Jiří Pehe: Na sjezdu Pirátů se bude hrát i o další účast ve vládě

Nynější druhá místopředsedkyně Markéta Gregorová v dosavadním vedení byla a po osmileté pauze se do něho vrátila momentální čtvrtá místopředsedkyně Dominika Poživilová Michailidu. Nově příchozí jsou číslo tři Jana Holomčík Leitnerová a jedničkou, tedy tou, která by měla, jak se říká, „krýt předsedovi záda“, se stala poslankyně Klára Kocmanová.

Širší veřejnost názory většiny čtyřlístku budoucích Bartošových nejbližších spolupracovnic více méně nezná. Zato europoslankyně Gregorová o sobě vědět dává. Nejen skrze oblibu vyvolávat pirátský plebiscit na různá témata, což si leckdo vykládá jako snahu poutat pozornost, tak především coby krajní skeptička k vládnímu angažmá Pirátů. Proti němu vystupovala už před vznikem Fialova kabinetu a v podstatě se na tom nic nezměnilo.

Svébytný čtvrtý lístek

Ona také byla v sobotu jedinou Bartošovou protikandidátkou v klání o nejvyšší post. A v prvém kole získala jen o sto a něco méně hlasů. Tehdy ovšem mohli Piráti posílat internetem hlasy dva, což patří mezi jejich zvláštnosti.

Čtěte také

Lukáš Jelínek: Dnes se Pirátům daří, musejí ale myslet i na svoji budoucnost

Kdyby u toho zůstalo, mohla by se Gregorová vysloveně radovat. Protože, jak řekla ještě před fórem, poměr zhruba 60 na 40 (s vítězstvím realisticky nepočítala, ale se slušným výsledkem zřejmě ano), by musel vést k tomu, aby se setrvání ve vládě z gruntu probralo. Z čehož by koaliční partneři jistě výskali nadšením a mnozí by posílali Piráty k šípku i s jejich zbytnými čtyřmi hlasy ve sněmovně.

Jenže druhé kolo, ve kterém se hlasovalo už pouze pro jednoho, vyznělo jednoznačně: 556 ku třem stům. Podobně před dvěma roky Bartoš zvítězil nad Lukášem Wagenknechtem. O slabém mandátu řeč být nemůže.

I cizími chybami 

Přesto ale tři stovky pro Gregorovou jsou možná víc, než jen pohrozením prstem podle nespokojenců ve vládě málo důraznému Bartošovi. Nýbrž i signál jistého pnutí ve straně.

Ondřej Konrád, moderátor a komentátor Českého rozhlasu Plus|foto:Khalil Baalbaki, Český rozhlas

Kde možná bude před sněmovními volbami sílit právě volání po odchodu z vlády. S čímž, dodejme sarkasticky, mají hezkou zkušenost komunisté, když podobně vypověděli dohodu o toleranci Babišově vládě a následně vypadli ze sněmovny.

A Ivan Bartoš coby mladý muž mohl druhdy vidět, co se stalo Zeleným poté, co vnitřně rozložení přispěli k předčasnému pádu Topolánkovy vlády. Podle mírně poopraveného rčení se přece můžeme učit i z chyb druhých. I když máme stabilně pěkné volební preference.

Autor je komentátor Českého rozhlasu