Ondřej Konrád: Co ví prezident, premiér, kdekdo. I sázkaři

24. červenec 2019
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Antonín Staněk

Možná by se na sázce ohledně vyústění vleklé záležitosti s ministerstvem kultury dalo slušně vydělat.

Ale jak tomu bývá, jen při vložení vyšší částky na značně nepravděpodobný výsledek.

Tedy nejen, že ke konci července prezident odvolá pana Staňka, jak údajně slíbil předsedovi ČSSD Hamáčkovi, ale zároveň že obratem jmenuje šéfem resortu pana Šmardu. Což Miloš Zeman naopak evidentně nikomu neslíbil. A pokud s mocnářskou vlídností nakonec naplní druhou část premiérova návrhu, podaného už před zhruba sedmi týdny, klidně ještě pár neděl uplyne.

Ondřej Konrád: Co dáte za Šmardu?

Místopředseda ČSSD a kandidát na ministra kultury Michal Šmarda

O víkendu premiér náhle vytáhl kartu předčasných voleb, pokud by tedy ČSSD odešla z vlády skrz nemožnost prosadit výměnu svého ministra.

Čehož si je Andrej Babiš zřejmě vědom. Když minulý týden připustil, že pokud tuto středu při schůzce s hlavou státu k žádanému výsledku nedospěje, a to se může stát lehounce, věc se prozatím odloží. Patrně do září.

Připomeňme pak také, že Hamáček byl doposud v rokováních s prezidentem úspěšnější, neboť si odnesl aspoň zmíněný příslib odvolání Staňka. A prosadit navrhovanou změnu ve vládním týmu by měl přitom neochvějně prosazovat právě premiér.

Možná to však zatím dělal vlažně, protože nejde o post jeho hnutí. Na zachování vlády s ČSSD mu ale záleží. Jak bylo patrné z Babišovy zastávky na rokování předsednictva sociálních demokratů, rozhodujících se o setrvání v koalici. A zároveň o potvrzení Šmardovy nominace. 

Podobnost jen zdánlivá 

Situace leckomu připomíná loňskou patálii kolem jména Poche, ve které prezident prosadil svou. Jan Hamáček však říká, že žádné podobné řešení, které se tehdy na čas přijalo a on sám se vedle ministerstva vnitra ujal v čerstvém kabinetu i rezortu zahraničí, nepřipadá nyní v úvahu.

Ondřej Konrád: Ministr kultury útočící

Antonín Staněk

Kdo předminulý týden viděl při debatě na téma nedůvěry vládě místy až rozverný projev ministra kultury, těžko mohl mít pocit, že by se chystal na odchod z kabinetu, i když už zhruba měsíc předtím podal demisi. Prezidentem ovšem neakceptovanou.

Třeba však dodat: ano, Miloš Zeman tehdejšího europoslance Pocheho nekompromisně odmítal, ale Babiš jej také do finálního seznamu ke jmenování členů vlády nezahrnul. Což bylo sice na hraně habaďůry vůči veřejnosti, ale asi s Hamáčkovým tichým souhlasem: ten investoval příliš při prosazování vstupu do vlády s Babišem, aby projekt zas hned v zárodku zahodil.

Teď je to přece jen jiné: Babiš, a to mu musíme věřit, návrh na Šmardu ministrem skutečně podal, a ČSSD zatím ve vládě zůstává, ale musí trvat na suverénním rozhodnutí, kdo ji bude reprezentovat. A prezident by musel mít velmi vážný a tedy obecně uznatelný důvod Michala Šmardu odmítnout.

Ondřej Konrád

Ví to, samozřejmě. A ví to i premiér. A vlastně vůbec všichni to vědí. Přesto by si na Babišův středeční úspěch vsadil asi jen bytostný hazardér. Ale zase by třeba mohl slušně vydělat. Kdo ví? 

Autor je komentátor Českého rozhlasu

Spustit audio