Ondřej Konrád: Autentický vhled do rodiny Milady Horákové

22. srpen 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Milada Horáková během procesu

Obecně bude asi převládat představa, že za posledních 30 let vznikla o osobnosti Milady Horákové dostatečná řada více méně vyčerpávajících publikací.

Posloucháte rádi komentáře a glosy? Všechny najdete na stránkách mujRozhlas.cz

Čtěte také

Jenže zdání klame, důkladně zdokumentované jsou především její střety se dvěma totalitami minulého století; především pak ten druhý a pro ni tragicky osudový. Zatímco ucelený fundovaný pohled na Horákovou stále chybí.

Ostatně schází víc biografií důležitých postav naší moderní historie: namátkou Klementa Gottwalda, jeho oběti Rudolfa Slánského nebo pozdějšího vůdce KSČ a prezidenta Antonína Novotného. A tak dále. Ale možná v příslušných pracovnách už právě teď takové knihy vznikají.

Jana a Bohumil

Novinář Daniel Anýž, specialista na současné dění v USA, ambici vyplnit mezeru v horákovském bádání neměl, i když by k takové domněnce mohl vést název jeho čerstvě vydané publikace Jdu s hlavou vztyčenou. Ale při bližším pohledu se z podtitulu dočteme, že jde o Příběh rodiny Milady Horákové.

Čtěte také

Takže její životní dráha tu v zásadě zachycena samozřejmě je, nicméně důraz leží na údělu dcery Jany Kánské. S ní se autor seznámil a pak často stýkal během několikaletého pracovního pobytu ve Washingtonu. A mohl exkluzivně čerpat jak z přímých rozhovorů, tak z řady poskytnutých písemností, doposud veřejně neznámých.

Konkrétně ze zřejmě nedokončených memoárů paní Kánské i ze strojopisných vzpomínek jejího otce Bohuslava Horáka. Který je dalším podstatným objektem Anýžovy knihy, mapující Horákovo předválečné působení jak v Československém rozhlase, tak po skoro zázračné emigraci z ČSR. Nejprve do tehdejšího Západního Německa a pak Spojených států; tam i tam pracoval ve zpravodajských službách pod legendárním generálem Františkem Moravcem.

Vybarvená bílá místa

Kánská-Horáková se pak za ním mohla legálně a ovšem natrvalo vydat až v dubnu 1968. Coby čtyřiatřicetiletá, po více než sedmnácti letech života od matčiny justiční vraždy pod stálým, i když časem poněkud slábnoucím dohledem StB nad dcerou „zrádkyně národa“. (Výmluvná je předtištěná nebo razítková hlavička fotokopie jedné policejní písemnosti ze sledování mladé Jany: Ustanovka. Což je slovo evidentně pocházející ze žargonu NKVD a čeština ho nezná.)

Především autentické pasáže z let padesátých, kdy Jana žila v péči statečné tety Věry Tůmové a jejího muže Josefa, ale i kapitoly z dětských let v ještě kompletní rodině na pražské Santošce, stejně jako ty o Horákově zahraničním působení budou cennými příspěvky pro příští badatele.

Ondřej Konrád

Na ně ještě ovšem čeká úkol zdokumentovat a okomentovat veřejnou činnost Milady Horákové před 2. světovou válkou, v krátkém období politické dráhy i v ženském hnutí mezi lety 1945 až 1948. Kdy den po smrti Jana Masaryka složila poslanecký mandát a následně se zapojila do předem k nezdaru odsouzeného podzemního odboje. Tím se, jak řečeno, Daniel Anýž nezabývá, není historik nebo historizující publicista. Ale jeho o autentické vyprávění podepřený vhled do soukromí širšího rodinného kruhu letos tak vehementně připomínané Milady Horákové řadu bílých míst barvitě vyplňuje.              

Autor je komentátor Českého rozhlasu

Spustit audio