Omluva Strakovi

15. únor 2005

Jeden novinářský bonmot říká, že "rešerše kazí story". Kdyby novináři pečlivě ověřovali fakta a za všech okolností opatrně vážili slova, světlo světa by neuzřela spousta pikantních příběhů a skandálů. Poptávka po překvapivých příbězích převyšuje nabídku a mediální konkurence je velká. Tím lze vysvětlit, že je velké i pokušení novinářů spěchat se zveřejněním senzačních odhalení a nepřehánět pátrání, zda se zakládají na pravdě.

Tak se nejspíše stalo, že se veřejnost od novinářů dozvěděla, že za předvánočním odvoláním trenéra fotbalové Sparty Františka Straky mohla být jeho slabost pro kokain. Zákulisní fámu ale nikdo nepotvrdil, a Straka se podrobil testu, který prokázal, že drogy nebral. Šéfredaktor deníku, který pomluvu z fotbalového zákulisí zveřejnil, včera čestně přiznal profesionální pochybení redaktorů, kteří si měli důsledněji ověřit hodnověrnost zdrojů.

František Straka ovšem nepůsobí dojmem otrlého harcovníka, který nad minulostí mávne rukou. Je mu lhostejné, že média potřebují senzační titulky a ověřováním faktů riskují, že o senzace přijdou. Rozhodl se novináře potrestat a za poškození dobrého jména vysoudit milionové odškodné.

Z vystupování Františka Straky je přitom zjevné, že se ho mediální spekulace hluboce dotkly. Už na tiskovce po svém odvolání vypadal, že zkolabuje. Možná by lépe snesl článek, že je pouze průměrný trenér, než to nařčení s kokainem. Obtížně hledal slova, hrozilo, že se co chvíli rozbrečí, byl smutný. Člověk ani nemusel být příliš bystrý, aby cítil, že ty titulky, které prodávají noviny, nestály za to. Straka zkrátka není celebritou, která ocení jakoukoli publicitu. Noviny se prodávaly za cenu ponížení citlivého člověka. Což určitě není fér.

autor: iho