Omluva „ptačím mozkům“ – trumfnou i mnohé savce

Oko pštrosa je větší než jeho mozek. A slovní spojení „ptačí mozek“ patří mezi lidmi k urážkám. Přesto nás řada ptačích druhů překvapuje svou inteligencí.

Vrány z ostrovů Nové Kaledonie si vyrábějí nástroje pro lov hmyzu. Sojky poznají samy sebe v zrcadle. Papoušci si zapamatují stovky slov a chápou jejich význam. Dokážou si dokonce vytvářet vlastní slova skládáním slov, která je naučil člověk. K Einsteinům našeho ptactva patří bezesporu krkavci.

Jak to opeřenci všechno se svými miniaturními mozky zvládnou? To zajímalo tým biologů pod vedením Pavla Němce z Přírodovědecké fakulty University Karlovy v Praze. Ve spolupráci s kolegy z Rakouska a Brazílie srovnávali velikost mozků různých druhů ptáků a savců a zároveň počítali neurony obsažené v těchto mozcích. Výsledky jejich výzkumu publikované v předním vědeckém časopise Proceedings of the National Academy of Sciences přinášejí překvapivé zjištění. Ptáci mají mozky přímo „nabité“ neurony.

Například drobný pěvec králíček obecný má mozek velký asi jako myš. V jeho mozku je natěsnáno 164 milionů neuronů. Myš jich však má ve svém mozku jen 71 milionů. Špaček obecný se velikostí mozku vyrovná potkanovi, ale počtem bezmála půl milionu neuronů trumfne hlodavce více než dvakrát.

Afričtí primáti komby sice soupeří váhou mozku 10 gramů s australskými papoušky kakadu, ale v počtu neuronů s nimi jasně prohrávají, protože papouščí mozek skrývá více než dvě miliardy neuronů. Mozek komb jich má slabou polovinu.

Papoušek Ara Ararauna|foto: Jan Potůček

V předním mozku, kde se odehrává většina procesů důležitých pro inteligentní jednání, konkurují ptáci počtem neuronů primátům. Například sojka obecná má přední mozek ve srovnání s jihoamerickými opicemi mirikinami pouze čtvrtinový, ale počtem neuronů přes půl milionů se jim bohatě vyrovná. Havran polní počtem neuronů v předním mozku nijak nezaostává za velmi chytrými jihoamerickými opicemi malpami, i když hmotností je jeho mozek čtvrtinový.

Přední mozek papouška ary ararauna má při velikost jádra vlašského ořechu a při čtvrtinové hmotnosti ve srovnání s opicí makakem o něco víc neuronů. Ptáci mají i vysoký poměr hmotnosti mozku k celkové hmotnosti těla. Králíček obecný je asi devětkrát menší než myš, ale oba živočichové mají stejně velký mozek a pták v něm skrývá více než dvojnásobný počet neuronů.

Inteligence ptáků s malými mozky byla donedávna připisována na vrub zvláštnímu propojení neuronů v ptačím mozku. Zevrubné studie mozku holubů to ale nepotvrdily a zůstávalo záhadou, jak ptáci náročné úkoly zvládají. Studie českých vědců teď tohle tajemství odhaluje. Malé mozky „nacpané“ neurony zřejmě ptákům pomáhají snížit celkovou hmotnost těla a usnadňují jim let.