Olašský král

31. srpen 2001

Po dvou letech mají olašští Romové opět krále. V ostravském hotelu Atom ho demokraticky zvolila čtrnáctičlenná rada starších a uznávaných osob. Událost je to významná už proto, že král se nevolí každý den. Většina králů pak se vůbec nevolí, koruna se dědí.

Jan Lipa bude muset královské insignie, korunu, žezlo a jablko, vrátit ostravskému divadlu, které je na korunovaci zapůjčilo. Vážnost jeho úřadu by to nemělo ohrozit, čím disponuje - je autorita. Co ve své komunitě řekne, to platí. Tak se to alespoň mezi Romy traduje. Nový král se ovšem neujímá svého úkolu v lehké době. Mladí propadli heroinu a staří odcházejí do ciziny. Jan Lipa už novinářům řekl, že proti drogám a emigraci míní přijmout zákony. A právě jejich dodržování bude testem jeho královské autority. Olašští Romové zvolili králem muže, který se vrátil z emigrace. Procestoval svět a po dvaceti sedmi letech strávených v USA říká, že Česká republika je nejlepší země.

Romské komunitě imponuje jeho bohatství. Král ovšem nezbohatl zde, a když řekne zůstaňte, může to jeho lidu znít, jako by řekl zůstaňte nezaměstnaní a chudí. Se závislostí na drogách je to ještě horší: trestem za porušení zákona je vyloučení z rodu, jenomže bude narkomanům vadit, že se s nimi nikdo nebaví? Do královské agendy Jana Lipy patří především řešení hádek mezi rody, ale v případě ohrožení je na něm rozhodnout, zda zůstat, či společně vycestovat. Pokud jde o návrat žadatelů o azyl v Británii, asi by měl jednat s tamním olašským králem. Případně s britskou královnou. Jejím imigračním úředníkům ale postačí jediný pohled, aby ho od přepážky vrátili domů. Ani královská koruna z ostravského divadla by mu nepomohla.

autor: iho
Spustit audio

Více z pořadu