Ohrožuje domácí vzdělávání dětí jejich zapojení do kolektivu?

Je, nebo není domácí výuka riziková? Mělo by být domácí vzdělávání i na 2. stupni povoleno plošně, nebo jen výjimečných případech, jak je tomu dosud?

„Dítě by od páté třídy mělo být co nejvíce mezi ostatními dětmi socializováno,“ uvedla v pořadu Pro a proti poslankyně Vlasta Bohdalová (ČSSD).

Ta je přesvědčena, že by se vzdělávání na druhém stupni vzhledem k rozmanitosti předmětů odborné výuky mělo odehrávat v běžném proudu na základní škole.

„Ten, kdo si tento model vzdělávání zvolil, ho za funkční považuje. Asi děti, které na zkoušky chodí dokazují, že umí to, co by měly umět, ale já se na to dívám i jinak,“ dodala.

Podle poslankyně nejde jen o znalosti. „Myslím si, že dítě má od určité doby být v kolektivu.“

„A v současné divoké době mám také obavu, že kdyby bylo domácí vzdělávání povoleno plošně na všech školách, mohlo by se to i zneužít,“ vyjádřila znepokojení Bohdalová.

Bohdalová: „Co se stane, když děti ukončí devítiletou docházku v domácím vzdělávání, a dostanou se na běžnou střední školu? Když vidím, jak fungují dnešní školy, tak existuje i nebezpečí pro samotné dítě. Proto si myslím, že by domácí vzdělávání nemělo být povoleno všude.“

Poslanec Jiří Mihola (KDU-ČSL) je pro to, aby možnost individuálního vzdělávání na 2. stupni základní školy byla.

Mihola: „Dovolil bych si polemizovat s tím, že by měl nastat zásadní problém se socializací dětí. Když mají po výuce, nejsou odloučeny od ostatního světa. Mají také kamarády, chodí do různých zájmových kroužků, fungují i s rodiči, jezdí na výlety, setkávají se s lidmi a komunikují.“

„Nemyslím si že to bude nějaký většinový proud,“ upozornil politik. „Ono to klade velké nároky na všechny zúčastněné.“

Přesto se ale ukazuje, že jde o funkční model nejen v Evropě a ve světě, ale jsou dobré zkušenosti i u nás, tvrdí Mihola.

„Domácí vzdělávání se nebude týkat nějakého velkého kvanta lidí, zatím se počet zájemců počítá na stovky,“ říká poslanec.

Znemožňuje domácí vzdělávání kontakt dětí s kolektivem? „Kolektiv je sice důležitý, ale také není nikde záruka, že zrovna ten školní bude ideální, a bude mít jen pozitivní stránky pro rozvoj dítěte.“

„Jde o to, abychom domácí vzdělávání nelíčili tak, že jsou tyto děti odstřiženy od reality, a vyrůstají v nějaké bublině,“ oponoval Jiří Mihola.