Odstoupivší japonský císař Akihito po sobě zanechal výrazné dědictví

4. květen 2019

V uplynulém týdnu abdikoval japonský císař Akihito jako vůbec první vládce Japonska po dvou stech letech. Byl u moci třicet let. Nikdy v dějinách japonského císařství, které je staré 1400 let, žádná hlava státu tolik necestovala jako on.

V článku pro deník Washington Post to píše předseda tokijského think-tanku Asijsko-pacifická iniciativa Joiči Funabaši.

Během své vlády Akihito navštívil nejméně dvakrát každou ze 47 prefektur Japonska a k tomu až 36 zahraničních zemí. Jeho otec, císař Hirohito, byl mimo domovské ostrovy jen dvakrát – v roce 1971 v Evropě a o čtyři roky později ve Spojených státech. Akihitovo císařství však nebylo jen o cestování. Musel také po boku své ženy, císařovny Mičiko, zvládat, co se od něj čekalo – být symbolem státu a jednoty lidu a více se přiblížit obyčejným občanům.

Petr Holý: Císař Akihito vytvářel obraz mírumilovného Japonska

Japonský císař Akihito odstupuje

S prvním májem začíná v Japonsku nová císařská éra – jeden císař odchází, nový přichází. Celý obřad sledoval i japanolog Petr Holý, který žije v Tokiu už dvacet let. „Hlavní obřad se v Japonsku konal po 200 letech, poslední císař abdikoval v roce 1817,“ říká.

Když Japonsko na konci druhé světové války kapitulovalo, bylo Akihitovi teprve jedenáct let a zdálo se, že samotná existence císařství je v ohrožení. Svět jeho otci vyčítal druhou světovou válku a v Japonsku i zahraničí zaznívaly výzvy k jeho rezignaci. V jednom Gallupově průzkumu z roku 1945 se 70 % Američanů vyslovilo pro trestní stíhání japonského císaře za válečné zločiny a jeho popravu nebo uvěznění či pobyt ve vyhnanství.

Císařství ale válku i její dozvuky přežilo. „Symbolická“ monarchie v Británii pak inspirovala americké právníky, kteří sepsali poválečnou japonskou ústavu. Tím, že v ní předefinovali roli císaře na ryze symbolickou, císařský systém zachránili.

Akihito uměl především dát najevo soucit a účast, tvrdí ve svém textu Funabaši. Po zemětřesení a havárii jaderné elektrárny Fukušima v roce 2011 navštívil císařský pár postiženou oblast a na kolenou naslouchal obětem a nabízel jim útěchu. Tehdy císař poprvé pronesl i televizní projev, v němž vyjádřil naději, že si lidé budou pomáhat, aby překonali těžké chvíle.

Smířlivý císař

Projevil také touhu smířit se s minulostí. V letech 1994 až 1995 navštívili císařští manželé Iwodžimu, Hirošimu, Nagasaki a Okinawu, aby u příležitosti 50. výročí konce války projevili úctu padlým. V roce 2005 přijeli i na americký ostrov Saipan, dějiště druhé světové války, a o deset let později na tichomořský ostrov Peleliu, kde kdysi Japonci svedli bitvu s Američany.

Nový japonský císař Naruhito a císařovna Masako

Tam Akihito pronesl projev, v kterém vzpomenul nejen na japonské mrtvé, ale na všechny oběti války. Byl také první císařem, který navštívil jihovýchodní Asii – Thajsko, Malajsii, Indonésii, Singapur, Filipíny a Vietnam.

Jen do Jižní Koreje nikdy nezavítal, protože vzájemné vztahy byly nejhorší v dějinách. Přesto neskrýval historické vazby obou zemí. Jednou Akihito řekl, že se cítí „být s Koreou spřízněn“, a vysvětlil, že podle tradice pochází z Koreje matka jednoho starověkého japonského císaře. Vyjádřil také zemi vděčnost za to, že z ní do Japonska přišel buddhismus a konfucianismus, a zalitoval nedostatečných vzájemných vztahů.

Někdy Akihito těmito vyjádřeními riskoval politizaci císařské rodiny. Nejvíc to bylo vidět při jeho návštěvě Číny v roce 1992, kterou Peking považoval za příležitost k ukončení mezinárodní izolace a ostré kritiky po masakru na Náměstí Nebeského klidu. Japonsko zase chtělo řešit vleklé historické spory.

Krásná harmonie

Vzájemné čínsko-japonské vztahy se sice trochu zlepšily, ale v roce 2010 napětí prudce vzrostlo kvůli sporu o souostroví Senkaku. Japonsko se poučilo, že nemá císaře využívat k politickým cílům, domnívá se Joiči Funabaši.

Předchůdcům Akihita stačilo pouze existovat, aby císařský rod přežil, ale on si musel svou legitimitu vybojovat. V tomto procesu hrála neocenitelnou roli i císařovna Mičiko. Akihitovým odkazem je už samotný fakt, že třicet let dlouhé období Heisei, neboli Všudypřítomný mír, bylo prvním v moderní historii Japonska bez jediné války.

Jestli dnes už bývalý císař něčeho lituje, pak je to současná situace na Okinawě. Mnoho Japonců považuje tamější americké vojenské základny za nespravedlivé břemeno. Akihito však hledí i do budoucnosti. V únoru zdůraznil, že Japonsko se musí ještě více otevřít světu. A vláda premiéra Šinzóa Abeho právě tehdy začala otvírat dveře zahraničním dělníkům.

Teď na trůn nastoupil Akihitův syn Naruhito, který studoval v Oxfordu a jehož manželka Masako absolvovala Harvardovu univerzitu. Začíná další císařské období Reiwa, neboli Krásná harmonie. Nový císařský pár bude muset ukázat, že umí udržet japonskou jednotu a pospolitost v době, kdy země prožívá dramatické geopolitické boje a prochází společenskou transformací, poznamenává Joiči Funabaši v článku pro deník Washington Post.

Spustit audio

Související