ODS stále oblíbenější

6. říjen 2003

Kdo zkoumají veřejné mínění, se shodnou na tom, že kdyby se nyní konaly volby, vyšla by z nich nejlépe ODS. Získala by víc než 30, možná dokonce 40 %. Ti, kdo zkoumají příčiny vzestupu její obliby (tedy politologové, sociologové, žurnalisté), uvádějí řadu důvodů. Některé platí obecně. Vládne-li jedna strana (nebo koalice stran), časem se znelíbí, a ty, které momentálně nevládnou (čili: jsou v opozici) se pak jeví v sympatičtější podobě. Pokud se na politické scéně nestane nic mimořádného, toto pravidlo většinou platí. Vládnoucí prostě musejí počítat s antipatiemi ovládaných.

Je tu další důvod, reforma veřejných financí. Ekonomové jí sice vytýkají polovičatost, ona však přesto směřuje k úspornosti. Těm, kdo kouří, pijí, jezdí autem a užívají jistých služeb, přinese určité strádání. A to je další důvod antipatií vůči těm, kdo takovou reformu prosazují. - Nesvědčí příliš o racionalitě veřejnosti, neboť kdyby se svým projektem přišla ODS, bylo by toho strádání asi víc. To ale veřejnosti nevadí. Přisoudíme-li veřejnosti povahu bytosti člověku podobné (a to děláme bezděčně všichni), musíme připustit, že tato bytost většinou neuvažuje v dlouhodobé časové perspektivě. Někteří analytici uvádějí ještě jeden důvod, zajímavější. ODS imponuje tím, že zaujímá jednoduché, jednoznačné, tedy srozumitelné postoje. K čemu? Ke všemu, co veřejnost vnímá jako významné. Veřejnosti dělá starost "Špidlova reforma", ODS je tedy proti Špidlovi. Veřejnost není nadšena Evropskou unií, ODS má tedy vůči EU výhrady - atd. Jinými slovy: ODS vsadila na populismus - a vychází jí to. Kdo je přesto ochoten zauvažovat si v dlouhodobé časové perspektivě, toho může napadnout otázka, co si ODS počne, až vyhraje volby. Ohrnuje nad Špidlovou reformou nos, protože má v záloze ideu reformy jiné, prý více prorůstové, a taky tvrdší, tedy - jak se tomu u nás říká - "pravicovější". Naproti tomu populismus, na který vsadila, má u nás v Česku podobu zakuklené touhy po pečovatelském čili zaopatřovacím státě. Je tedy - jak jsme si zvykli říkat - "levicovější". Jak si s tímto rozporem uvnitř sebe samé ODS poradí, až získá těch 30 až 40 % a bude sestavovat vládu? A s kým bude

Svou sázkou na populismus by mohla být přijatelná levicovým politickým subjektům. Svou ideou reformy nejen šetřící, ale i prorůstové, by mohla oslovit subjekty pravicové (jakkoli jich u nás není mnoho). - Uvažme navíc, že ODS si nedává příliš záležet na vytváření svého vlastního tzv. koaličního potenciálu. Jejím posledním výkonem tohoto typu byla volba prezidenta republiky, kdy se spojila s komunisty a zemanovskými nostalgiky v ČSSD. Je snad tato situační spřízněnost příslibem úspěšného ...

Buď jak buď, ODS se stává přes svou rostoucí oblibu subjektem, který je přinejmenším nesnadno předvídatelný. Proto nelze vyloučit, že budeme v případě jejího skvělého vítězství muset počítat s nějakou předem nečekanou improvizací. Podobně nečekanou, jakou byla tzv. opoziční smlouva. - Tím nechci říci, že se máme připravit na reprízu zrovna tohoto typu politické součinnosti. Chci tím říci, že nevíme, s čím máme počítat. Že způsob tvorby příští české politiky nejen vnitřní, ale i té zahraniční, je ve hvězdách. To není příjemné. Jakákoli situace, kdy nevíte, s čím vším můžete počítat, je nepříjemná. Napadá mě otázka, zda sama ODS, nebo aspoň někdo v ní, si uvědomuje tuto neurčitost. Vím, že stejným právem se mohu ptát na každou parlamentní stranu (s výjimkou KSČM, ta ví své). Je možné, že tento rozpor si v ODS aspoň nějak uvědomuje - poslanec Petr Kott, který to šel raději pořádně zapít.

autor: Petr Příhoda
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.

František Novotný, moderátor

setkani_2100x1400.jpg

Setkání s Karlem Čapkem

Koupit

Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.