Odpůrci radaru zase přišli o jeden argument

Právě skončená ministerská schůzka Severoatlantické aliance dává na tyto požadavky jasnou odpověď. Členské státy uvítaly bilaterální dohody mezi Washingtonem a Prahou a Washingtonem a Varšavou a vzaly tyto dokumenty na vědomí. Závěrečné komuniké výslovně zdůraznilo, že všechny aliancí rozpracované alternativy protiraketové obrany zahrnují plánované umístění amerických prostředků protiraketové obrany v Evropě.

To je na poměry diplomatického jazyka typického pro závěrečná komuniké velmi jasné prohlášení. Přitom ale není nijak překvapivé. Severoatlantická aliance už na jarním summitu v Bukurešti jednoznačně potvrdila, že pokud NATO někdy bude mít vlastní protiraketový systém, tak jedině takový, jehož základem bude americký obranný pilíř ve střední Evropě. Už to bylo jasné vzetí radaru v Česku a raket v Polsku pod křídla aliance.

Dnes skončená schůzka ministrů zahraničí aliance tak bukurešťské rozhodnutí potvrdila a zdůraznila. NATO v současnosti pracuje na svém protiraketovém systému, konkrétně na systému obrany bojiště. Ten ovšem není schopen ochránit teritorium členských států před mezikontinentálními raketami. V rámci aliance se nyní zkoumá, jak by se mohl tento systém spojit s americkým protiraketovým deštníkem tak, aby výsledkem byla obrana území aliance proti jakýmkoliv raketám eventuálně vypuštěným z oblasti Blízkého východu. Nezbývá než opakovat: v úvahách a plánech NATO hraje americký protiraketový systém zcela klíčovou roli. Podle diplomatických zdrojů aliance dokonce uvažuje o tom, že by se zcela spolehla pouze na americký deštník. Tato možnost však není příliš reálná, protože nesplňuje zadání summitu z Bukurešti, aby byl budoucí systém schopný pokrýt celé území aliance. Je to ale názorná ilustrace toho, že NATO americké rakety v Polsku a radar v Česku definitivně přijalo za své, natoizovalo, chcete-li.

Nyní nezbývá než se ptát, co na to říkají sociálně demokratičtí a zelení odpůrci radaru. Jak známo, generální tajemník NATO Jaap de Hoop Scheffer se před časem sešel s Jiřím Paroubkem. Znovu se odvoláme na vysoce postavený diplomatický zdroj: podle něj šéf aliance předsedovi ČSSD sdělil, že na Češích nyní záleží budoucnost společné alianční protiraketové obrany. Předseda ČSSD ale i poté na veřejnosti radar nepřestal odsuzovat. Změní své stanovisko po nynější schůzce aliance?

Pravděpodobně ne. Předseda ČSSD má jasně našlápnuto k vítězství v příštích parlamentních volbách. Vypadá to, že neudělá nic, co by nebylo v souladu s převládající náladou veřejnosti. Jak víme, radar většina našich spoluobčanů odmítá. Jiří Paroubek, alespoň jak ho dosud známe, nebude riskovat, že by tyto lidi popudil a eventuálně je přiměl volit komunisty, kteří budou proti americké základně vždy a za všech okolností. V postoji sociální demokracie tak pravděpodobně zvítězí momentální politický zájem nad dlouhodobějšími zájmy České republiky.

A jak se ČSSD vypořádá s tím, že NATO splnilo její podmínku a vzalo americký protiraketový systém pod svá křídla? Však oni v Lidovém domě něco vymyslí. Například to, že deštník bude formálně spadat pod alianci, ale v případě potřeby by pomyslné klíčky od něj měl v rukou Pentagon. Ale to je přece samozřejmé a není to nic jiného než výmluva. Momentálně se tak zdá, že Jiří Paroubek, pokud se skutečně vrátí do křesla českého premiéra, bude mít jednou svým partnerům v alianci co vysvětlovat.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .