Odmítání genderových kvót pramení z toho, že o nich ve skutečnosti moc nevíme, míní právnička Homfray

„Pokrok se sám neudělá, do značné míry je ovlivňován politickou reprezentací, legislativou a směřováním veřejných prostředků. Vzhledem k tomu, že máme dlouhodobě konzervativní politickou reprezentaci, která nemá potřebu pracovat na tom, aby se zvýšila zaměstnanost mladých žen, aby byly dostupnější zařízení péče o nejmenší děti nebo aby se zvýšil podíl žen v mocenských a rozhodovacích pozicích, logicky k pokroku nedochází,“ říká právnička a odborářka Šárka Homfray, která je expertkou na genderovou rovnost na trhu práce.

Zlepšení politické kultury směrem k ženám?

Homfray ale připouští, že jde o kombinaci opatření shora a nedostatku veřejného tlaku.

Čtěte také

Má smysl slavit MDŽ? Musíme víc pracovat na rovnoprávnosti žen, tvrdí šéfka Gender Studies Skálová

„Politická reprezentace by měla plnit politické zadání. Pokud bude tlak veřejnosti v těchto tématech intenzivnější a ženy, ale nejen ty, budou při rozhodování ve volbách více akcentovat toto téma a zároveň následně vymáhat požadavky, bude pochopitelně i politická reprezentace víc tlačena k tomu, aby v těchto otázkách něco dělala.“

S odchodem Miloše Zemana z Hradu vidí Homfray naději, že by se politická kultura směrem k ženám mohla v budoucnu zlepšit. Podle ní se s bývalým prezidentem celou jeho kariéru táhnou spory s politickými kolegyněmi i to, jak se například vyjadřoval na adresu ekologických aktivistek. Jde ale i o dvojsmyslné vtipy a zraňující výroky, kterými se vyjadřoval o trans osobách.

Naopak nového prezidenta Pavla popisuje Homfray odlišně.

Pokrok se sám neudělá, do značné míry je ovlivňován politickou reprezentací, legislativou a směřováním veřejných prostředků.
Šárka Homfray

„Prezentuje názory a postoje, které jsou standardní v evropské demokracii. Je to člověk, který se nebojí žen ve vysokých pozicích, jde znát, že nemá problém se ženami, se kterými spolupracoval, a uvědomuje si, že to nejsou pouze pečovatelky o děti. Stejně tak si uvědomuje, že formální rovnost se nerovná rovnosti skutečné – to, co máme v zákonech, naráží na realitu ekonomickou nebo pracovního trhu.“

„Sprosté slovo“ kvóty

I Petr Pavel ale v jedné z předvolebních debat striktně odmítl kvóty. Homfray přitom upozorňuje, že genderové kvóty jsou přitom specifickým druhem kvót a že v českém právním systému existují například kvóty pro zdravotně postižené nebo pro poslance z regionů, kteří jsou voleni do Poslanecké sněmovny.

Čtěte také

Talent nemá jen bílý muž ze střední vrstvy. Amerika to ví, chválí oscarové kvóty novinářka Ciglerová

„Moje zkušenost je taková, že odmítání kvót často pramení z toho, že o nich zas tak moc nevíme. Nemluvíme o nich, nevíme o různých nástrojích, které se pod nimi skrývají, kde jsou funkčnější a kde méně funkční, jak by se daly nastavit. Zároveň si málo všímáme zahraničních zkušeností, takže kvóty jsou u nás ,sprosté slovo‘, od kterého se vždy diskuse odvede jinam.“

Podle šetření Eurobarometru z roku 2017 však 69 procent české populace podporuje legislativní opatření směřující k vyrovnanému zastoupení žen a mužů v politice.

„Kvóty se primárně týkají srovnatelných kandidátů a kandidátek se stejnými zkušenostmi a kvalifikací. Pak je možné upřednostnit kandidáta nebo kandidátku podreprezentovaného genderu. To jsou kvóty, které jsme vlastně kdysi v právním řádu měli. Pak jsou ale kvóty, které nikomu nezaručí, že se ve výsledku někam dostane. Jde o různá opatření při sestavování kandidátních listin. Nejde o to, abychom zaručili, že tu ženu někdo zvolí, ale o to, aby byla kandidátní listina nastavena tak, aby žena vůbec měla nějakou relevantní šanci.“

Poslechněte si celou Osobnost Plus v audiozáznamu. Moderuje Lucie Vopálenská.