Odkud přišel vakokrt

Vakokrtové jsou slepí obyvatelé pouští, které leží v Severním teritoriu a západní a jižní Austrálii. Celý život tráví v podzemí, kde loví larvy hmyzu, a na povrch vycházejí jen výjimečně v období dešťů. Čeleď obsahuje pouhé dva druhy - vakorkta západního (Notoryctes caurinus) a vakokrta písečného (Notoryctes typhlops) – jejichž evoluční vztahy k ostatním vačnatcům jsou poněkud nejasné. Svým vzhledem se ani trochu nepodobají klokanům, bandikutům, medvídkům koala a dalším vačnatým savcům. Připomínají naše krtky nebo ještě spíš jihoafrické rypoše, kteří také žijí v podzemí vyprahlých oblastí. Rypoši jsou placentálové a vakokrtové vačnatci, obě větve savců se od sebe oddělily před 125 miliony let. Jejich zuby i kostra ovšem nesou stejné prvky, které si vyžádalo životní prostředí a způsob obživy, a jsou tak krásným příkladem konvergentní evoluce.

Původ vakokrtů byl velkou neznámou, ale vzhledem k jejich závislosti na podzemí pouští vědci předpokládali, že předkové současných vakokrtů vznikli v nějaké dosud neznámé australské poušti. S novým fosilním nálezem proto přišel opravdový šok. Tým vědců z Univerzity Nového Jižního Walesu objevil kostru předka vakokrtů, který žil v severozápadním Queenslandu asi před 20 miliony let. Nebyla tu žádná poušť, ale naopak tropický deštný prales. Svou náklonnost k podzemnímu životu předkové dnešních vakortů zřejmě získali tím, že se prohrabávali vrstvami vlhkého mechu a pralesní hrabanky. Adaptace k hrabání se jim pak velice hodila v období neogénu, kdy se velká část Austrálie proměnila v poušť a pro vakokrty nastal čas stáhnout se do podzemí písečných dun.

Koala medvídkovitá|foto: Vojtěch Berger

University of New South Wales, Proceedings of the Royal Society B