Odhalené stopy na Měsíci

Pokud jste někdy byli na návštěvě hvězdárny a pozorovali při tom Měsíc, určitě vás napadlo, jestli by byla dalekohledem pozorovatelná místa po přistání amerických astronautů tak, abyste rozlišili stopy nebo americkou vlajku. Při vyslovení otázky nahlas vám však průvodci s politováním oznámili, že toho není schopen ani ten největší pozemský dalekohled. A i kdyby byl, jeho rozlišení by velmi negativně ovlivnil neklid zemské atmosféry. Ze Země tedy stopy po dobytí našeho kosmického souseda nespatříme. Co ale například družice obíhající Měsíc?

Detailní sondáž Měsíce
Sonda Lunar Reconnaissance Orbiter byla vynesena na oběžnou dráhu Měsíce v roce 2009 nosnou raketou Atlas V. Jejím hlavním úkolem byla detailní topografická mapa Měsíce. Tento ctižádostivý úkol sonda nedávno splnila, a protože jsou veškeré mapy dostupné veřejnosti, činnost sondy tak doslova uhasila žízeň mnoha odborníkům i nadšencům, kteří dychtili ať už po terénním nebo třeba geologickém poznání našeho vesmírného souseda. Hlavním cílem sondy byl však výzkum potenciálních míst pro přistání budoucích lidských misí a pro poněkud ambicióznější stavby měsíčních základen. Tento záměr vycházel z deklarace „Vize vesmírného průzkumu“ z pera bývalého amerického prezidenta G. Bushe. Protože rozlišení snímků dosahuje nevídaných hodnot (v řádech i menších jak metr), zájem se zcela logicky strhl i ke kýženým místům přistání amerických astronautů na přelomu 60. a 70. let minulého století.

Družice LRO na oběžné dráze Měsíce|foto: NASA

Takže byli jsme na Měsíci?
Samotnou kapitolou posledních let je stále žhavá diskuze o tom, zda přistání na Měsíci nebyl jeden velký podvod. Konspirátoři se opírají o všemožné (ovšem lehce vyvratitelné) „důkazy“, z nichž je patrné, že USA svůj boj o dobytí Měsíce fingovala, aby zdárně uspěla v boji o dobytí vesmíru s tehdejším Sovětským svazem. Netřeba se příliš nořit do jednotlivých důvodů, proč prý Američané ve skutečnosti na Měsíci nebyli. Stačí si totiž střízlivě uvědomit, že Sověti byli přinejmenším na stejné technické úrovni jako Američané, aby byli by schopni takový podvod odhalit. Takže se měsíční podvod zcela jistě nekonal. Přesto je to ale poprvé v historii lidstva, kdy jiná – byť opět americká – kosmická mise nasnímala pozůstatky mise Apollo na povrchu Měsíce tak, jak je tam před téměř 40 lety poslední člověk zanechal.

Proč znovu tolik povyku?
Družici Lunar Reconnaissance Orbiter se oblasti s přistáním některých misí Apollo podařilo nasnímat již před dvěma lety. Snímky z tehdejší doby ovšem nebyly v takovém rozlišení. Důvod je jednoduchý – družice obíhá kolem Měsíce po eliptické dráze a při minulém oběhu nad přistávacími oblastmi misí Apollo byla od měsíčního povrchu dál. Pracovníci Goddardova výzkumného a leteckého centra proto učinili s družicí manévr, který ji z původní výšky asi 50 km nad Měsícem dostal do výšky přibližně poloviční. Na této dráze pak družice setrvala 28 dní, po kterých se 6. září 2011 opět vrátila na svůj původní orbit.

Astronaut Eugen Cernan byl posledním člověkem na Měsíci|foto: NASA

Jako historická mapa
Doposud nejostřejší záběry míst přistání Apolla 12, 14 a 17 jsou jako detailní historické mapy. Dá se na nich ze stop astronautů přesně vysledovat, kudy se lidští návštěvníci našeho souseda vydávali na své výzkumné procházky či kde přesně leží jimi ustavené měřicí přístroje. Na obrázku z oblasti přistání Apolla 12 zřetelně vyčteme polohu měsíčního balíku experimentů ALSEP, kterým byla vybavena každá mise. Ze snímků mapujících okolí lunárního modulu Apolla 17 se mohou vědci snadno přesvědčit o tom, kde byly nasbírány geologicky tak důležité vzorky ukazující dávnou vulkanickou činnost Měsíce. Kvůli jejich hledání byl na Měsíc vyslán v prosinci roku 1972 při poslední misi Apollo jediný geolog ze všech měsíčních dobyvatelů, Harrison Schmitt. Na snímcích téže mise jsou patrné stopy lunárního vozítka, kterým se astronauté nechali vozit na větší vzdálenosti. Poznáte je jednoduše – vypadají jako rovnoběžné rýhy podobné těm, které zanechávají v zimě ve sněhu dětské saně. Chloubou této mise je, že posledním člověkem procházejícím se na měsíčním povrchu byl astronaut s českými předky Eugen Cernan.

Interaktivní snímky z míst přistání Apolla 12, 14 a 17 si můžete prohlédnout na oficiálních stránkách NASA věnovaných misi LRO.