Od plošných opatření se vracíme k chytré karanténě, v jiných zemích funguje, zdůrazňuje expert Hroboň

9. duben 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Policejní kontrola (ilustrační foto)
0:00
/
0:00

Česko se chystá na pondělní rozvolnění protipandemických opatření. Ruší se zákaz cestování mezi okresy, otevřít se mají školy pro žáky prvního stupně i některé obchody. Zároveň ovšem bude nově povolené i setkávání až deseti lidí uvnitř a dvaceti venku. „Je to nezdůvodněná, překotná záležitost, která moc nesedí do záměru promyšleného, predikovatelného a postupného uvolňování,“ kritizuje Pavel Hroboň z Centra pro modelování biologických a společenských procesů (BISOP).

„Pokud to lidé vezmou jako signál, že se mohou rodiny ve velkém počtu setkávat, včetně lidí z rizikových skupin, kteří nejsou naočkovaní, tak v tom bych viděl riziko,“ dodává zdravotnický expert.

Čtěte také

V této souvislosti se pozastavuje nad tím, jak stát kontroluje a vymáhá dodržování platných opatření: „Nedodržování pravidel je v Česku velký problém, ale na druhou stranu se lidem nedivím. Zaprvé kvůli délce těch omezení, což jsme si ale způsobili sami tím, že jsme loni v létě, na podzim a o Vánocích nepostupovali tak, jak jsme měli. A druhá věc, která je ještě závažnější, je to, jak často se pravidla mění a jsou špatně pochopitelná.“

Hroboň naproti tomu souhlasí s prioritním otevřením škol a chválí plán ministerstva školství na rotační výuku, která je podle něj bezpečná, byť pro rodiče a školy možná trochu komplikovaná.

Epidemiolog Petr Smejkal ale varuje, že plánovaných uvolnění je moc najednou a že je nikdo z politiků nekonzultoval s mezioborovou skupinou expertů, kterou vede. „Není to jen názor jeho, ale i lidí, kteří tomu rozumí. Riziko tu je a největší upřesnění vyžaduje to uvolnění setkávání dvaceti lidí venku a deseti uvnitř,“ souhlasí Hroboň.

Pojistka pro budoucnost

Podle Hroboně je především nutné připravit hygienické stanice na to, aby se opět zintenzivnilo trasování a kontroly dodržování karantén.

„Přecházíme od plošných opatření do situace, kdy už nemusíme vše řešit hrubými nástroji, ale můžeme být precizní a zasáhnout tam, kde je to potřeba. Koncept chytré karantény v jiných zemích funguje a potřebujeme, aby fungoval i u nás. Ale na konci loňského roku jsme viděli, že ten koncept u nás nebyl realizován,“ zdůrazňuje s tím, že v posledních měsících se hygienické stanice posilovaly. 

Čtěte také

„Ale pořád to bylo pod deštníkem plošných opatření. Až ta budou postupně odstraněna, tak se jasně ukáže, jak na tom opravdu jsme se zlepšením schopnosti hygienických stanic trasovat.“

Hroboň vidí tři důvody k optimismu, a to probíhající očkování, dále zlepšení počasí, které snižuje pravděpodobnost přenosu, protože lidé jsou více venku a více větrají, a v neposlední řadě i promořenost populace, byť za cenu 27 tisíc mrtvých.

„Můžeme si připustit určitý mírný optimismus. Ale všichni víme, jak byl loni ten optimismus nemírný a co přišlo na podzim. Nelze úplně vyloučit, že něco podobného by se mohlo opakovat, třeba v případě vzniku nebezpečné mutace. Systém testování a trasování je pojistka, kterou potřebujeme už teď, ale i na podzim a v příštích letech,“ podotýká lékař a ekonom.

Mělo by se v Česku očkovat ruskou vakcínou Sputnik V? Poslechněte si v záznamu Interview Plus.

autoři: Veronika Sedláčková , Michael Erhart
Spustit audio

Související