Obratlovci vznikli díky "zbytečné" DNA

Evoluce obratlovců představuje jeden ze základních zlomů v historii pozemského života. Jaké změny v dědičné informaci bezobratlých ji vyvolaly? V genech a podle nich tvořených bílkovinách se zřejmě žádná velká revoluce neodehrála. Mořská ježovka má zhruba 23 300 genů, genom pána tvorstva člověka jich obsahuje asi 25 000.

Tým amerických a britských genetiků pod vedením Alyshi Heimbergové z Dartmouth College v americkém Hanoveru porovnal dědičnou informaci primitivních ryb, mihulí a žraloků, s dědičnou informací sumek, jež patří k evolučně nejpokročilejším bezobratlým.

Ve studii zveřejněné vědeckým časopisem Proceedings of the National Acedemy of Sciences narazili genetici na jeden zásadní rozdíl. Rybí dědičná informace obsahuje obrovský počet úseků, podle kterých se syntetizují molekuly tzv. malé nekódující ribonukleové kyseliny. Tyto krátké řetězce tvořené jen dvěma desítkami písmen genetického kódu byly objeveny teprve nedávno. Leží v úsecích dědičné informace, jež celé generace genetiků označovaly jako "zbytečnou" DNA.

Krátké řetězce RNA zbytečné nejsou a zasahují zcela zásadním způsobem do práce genů. Mohou brzdit jejich činnost, ale také pohánět geny k vyššímu pracovnímu nasazení. S jejich pomocí zvládnou geny mnohem více úkolů. Bezobratlé sumky mají sortiment malých nekódujících RNA překvapivě chudý. Heimebrgová je přesvědčena, že k evoluci obratlovců významně přispěla právě nově vzniklá armáda malých nekódujících RNA.